Two worlds ✔️ [DOKONČENO]

2. Zpátky po letech

Skupina pěti mužů na koních projíždí onou zasněženou krajinou, kde před lety malého kluka napadla skupina lupičů.

Teď to již není kluk, ale mladý muž, vedoucí právě zmíněnou skupinu jezdců. Statná postava sedí pevně na hřbetě koně a nevypadává z rytmu dusotu kopyt silného tvora pod ním. Pevné sevření uzdy a držení těla už od pohledu vzbuzuje dojem autority a síly. Na jejich dobu je muž dosti hubený oproti ostatním. Silně řezané lícní kosti, jenž by se daly přirovnat k čepelím nože, doplněné černými havraními vlasy, některé prameny jsou delší a přepadávají mu do očí, jejichž barva oceánově modrá a pronikavá, s nimi silně kontrastuje. Kožené oblečení tvořené košilí, tunikou, kalhotami a černým pláštěm, ladícím k jeho vlasům. Oblečení samo o sobě hlásí, že tento muž je z vysoké společnosti a ne jen ledajaký zbojník nebo pouhý obchodník.

Muž již dávno zapomněl na dračí záchranu, jež mu zachránila život. Jako malému mu to otec vytloukl z hlavy, až na to dočista zapomněl. Nepoznával známé místo, kde před lety našli potulní žoldáci kostry lidí. Onehdá je zakopali a nevyšetřovalo se, co se událo. Svedlo se to na vypjatou situaci mezi královstvím a jistým samozvaným vládcem lupičů a vrahů. Bylo denní rutinou, že se obě strany v menším počtu někde střetly a utkaly v boji.

Kdyby jen věděli...

,,Pane?" zeptá se postarší muž svého velitele.

,,Co se děje Rogere?" odpoví mu hlubokým hlasem Thomas.

,,Nelíbí se mi to. Měli bychom být více ostražití. Procházíme nebezpečnou krajinou a vy jste..."

,,Nezapomeň," přeruší ho muž vepředu a zastaví koně, ,,že jsme stále na našem panství. Nic nám nehrozí," chabě Rogera uklidní.

,,Máte pravdu, ale neměl byste podceňovat situaci," poučí ho.

,,Neměj strach". Vůdce otočí koně, sám pro sebe se usměje a pokračuje v cestě.

Jeho muži také pobídnou koně a následují toho jeho.

Roger nad neostražitostí a naivitou Thomase zakroutí hlavou. Slíbil jeho otci, že na něj dá pozor, ale on se chová nezodpovědně. Moc dobře si pamatoval, když se jeho otec s ním v náručí vrátil z této oblasti. Viděl na něm, jak byl vystrašený a všem vyprávěl svou příhodu. Nikdo mu ale neuvěřil, jen on jeho slova nebral na lehkou váhu. Malým dětem se nevěří, ale říká se, že děti vidí víc než dospělí. Měl tedy oprávněný strach. Strach z draků. Tehdy ho mohly ušetřit, ale příště by tomu tak nemuselo být. Nechtěl ho vidět zemřít, byl pro něj jako syn, kterého nikdy neměl.

Koním pod kopyty křupal sníh a ticho narušovalo jen kvílení studeného větru ze severu.

,,Ááá!" ozve se křik posledního muže ze skupiny a skácí se z koně, který se z náhlé ztráty váhy na svém hřbetu vzepjal a rozdivočel.

Všichni se otočí.

,,K sobě!" zavelí vedoucí skupiny, když spatří, že muž má v zádech zabodnutý šíp.

Ani se nestihnou seskupit a vytáhnout své meče od pasu, když na ně zaútočí ze skal bandité. Vzduchem prosviští šípy a najdou první oběti. Zasáhnou dva muže do noh. Roger s Thomasem jim seskočí z koní na pomoc...

,,Je jich příliš! Musíme pryč!"

Majitelé vystřelených šípů se na ně s vervou vrhnou.

,,Thomasi!" zakřičí vyděšeně Roger, když si všimne, že se po něm rozmáchl jeden útočník a on ho nepřipraven nevidí. Rozeběhne se k němu s taseným mečem a skočí včas před Thomase...ale bohužel se to neobejde bez škod. Útočníkův meč nevykryje a zasáhne Rogera přímo do středu trupu.

,,ROGERE!" vyjekne Thomas a svým mečem útočníka bodne do břicha.

Podepře Rogera, který si dlaní zakrývá místo rány.

,,Ne-ne-ne," zašeptá a nevnímá okolní boj. Tak velkou bezmoc nikdy necítil. Zžírala mu srdce. Roger mu byl věrným a spolehlivým přítelem, od kterého nemusel čekat žádný podraz. On jediný mu vždy dobře poradil a pomohl, když neměl jinde zastání. On se o něj staral, když byl jeho otec na válečném tažení.

,,Běž," slabě zaskučí muž v jeho náručí. S tímto slovem z Thomase odešla veškerá naděje. Vyhasínající život...Výjev mrtvého, kolem kterého se sníh zbarvoval do ruda, ho připravil o veškerý rozumný úsudek...jeho mysl zatemnilo jediné slovo:

POMSTA.

Smyslů zbavený neuposlechnul posledního slova Rogera a s vervou se mečem ožene kolem sebe. Záda mu kryjí poslední dva muži střeleni šípy do nohou. Co je ale skupinka tří mužů proti převaze lupičů?

,,Za to zaplatí," zasyčí jedovatě Thomas a odplivne krev, která se mu nahromadila v ústech během boje.

Celou svou váhou se vrhne na prvního. Ten jeho útok odhadne, další již má problém krýt. Zvuky dopadajícího kovu na kov a řev se roznáší krajinou. Thomas jako rozběsněná šelma se přesouvá k dalšímu muži. Prvnímu probodl srdce skrz na skrz.

Muži padali mrtvi k zemi, na obou stranách, jen Thomas stále běsnil. Chtěl pomstu a ukázat to, co mu provedli. Ať se snažil sebevíc, vysněný klid nenacházel. Čím více zabíjel, tím více se zvětšoval jeho chtíč bojovat až do konce. Touha ho přímo pohltila, již to nebyla pomsta a to se mu vymstilo. Chtěl vidět muže svíjící se v bolestech a mukách. Chtěl pocítit uspokojení. Poslední protivník ho sekne mečem a uštědří mu hlubokou ránu na hrudi.

,,Ágr!" vyšlo z Thomase. Klesl na kolena a upustil nevědomky meč.

Útočník se napřáhl k poslední ráně a bodl...

Stihl ho ale pouze bodnout do ramene.

Thomas ucítil další bolest. Nejen na hrudi ale i v rameni. V tom ale postřehl kolem sebe prudký pohyb.Pozvedl hlavu a zaostřil. Před ním se mu vyskytl pohled bojujícího útočníka s černou postavou, jejíž pohyby byly ladné a odlehčené. Pohybovala se jak vítr, který je chvíli tam, a pak zase jinde. Pár otoček a ran stačilo, aby dotyčný s lehkostí usmrtil protivníka.

Thomas již viděl rozmlženě. Postřehl jen černou šmouhu sklánějící se k němu a jisté zelené oči, které se prodraly mlhou a propily se do jeho mysli. V hlavě mu vyletěl jistý sen na povrch. Sen, co se mu zdál jako malému...Na to upadl do bezvědomí.

Jezdec ho stačil zachytit, než se skácel do sněhu. Podepřel ho a chvíli si ho prohlížel. Přimhouřil oči a jemně ho položil do sněhu. Vysedl na hřbet poblíž stojícího draka a pokynul mu, aby se vznesl. Až ve vzduchu do svých zadních noh opatrně lapil bezvědomé tělo a odletěl od místa plného mrtvých těl a krve.

___________________

Nazdar!

Zdravím čtenáře u druhého dílu... Nevím, co jiného napsat. :D

Doufám, že se vám další díl líbil a měli jste hezký Silvestr. Tak zase příště,

Zdar!

Nerthiana