Upíří život

III

"Jmenuji se Lilith, je mi jako člověku 19 let a jako upírovi 178 let. Mám ráda černou a červenou, koně, psy a další zvířata, ale nemám ráda pavouky. Umím číst myšlenky a ovládat všechny živly."

"Dobrá, tak to jsi snad první v této škole kdo umí ovládat všechny živly, jsi zajímavá." Lilith se začala červenat, tak odvrátila pohled. "Dobrá a co tví rodiče?"

"Vím jen to že to jsou čistokrevní upíři." "Řekla jsem alespoň část pravdy."

"Takže jsi sama?" Lilith přikývla "Kde bydlíš když jsi sama?"

"Nikde a všude."

"Jsi na ulici?"

"Ne tak docela, ale tak nějak." Rídyk se na ní podíval lítostným pohledem a hned jí chtěl přečíst myšlenky. Lilith ucítila že se jí snaží hrabat v mysli, tak se na Rídyka podívala zlostným pohledem a ještě před tím než se jí pokusil dostat do mysli, postavila velkou a silnou zeď. Rídyk se na ní podíval a stáhl se z její mysli. Její pohled se zase vrátil do normálu, a Lilith se podívala na svou lavici.

"Dobrá tedy, tak se všichni posaďte a začneme s vysvětlováním, jak bude výuka probíhat." Všichni se posadili a Rídyk jim vše vysvětloval.

Mezitím ve Vikiině třídě

... Všichni již řekli o sobě něco, ale jen Viki se nějak zdráhala. Nakonec se tedy osmělila a začala. Viki měla hnědé vlasy i oči, ale stále nevěděla že je čarodějka. I když všichni její spolužáci řekly že mají nějaké schopnosti tak si to stále neuvědomovala. Odkašlala si a...

"Jmenuji se Viki, je mi 18 a mám ráda všechna zvířata, líbí se mi bílá a černá, žiji v pěstounské rodině, protože rodiče zemřeli při autohavárii a já jsem zůstala naživu a nezraněná, to mi řekli. Tak teď žiju u mých pěstounských rodičů na venkově."

"Vše?" zeptala se jejich učitelka Kasandra. Viki jen přikývla. "Dobrá, máte nějaké otázky než začnu s vysvětlováním toho co budeme dělat?" Viki se přihlásila. "Ano Viki?"

"Chtěla jsem se zeptat, co znamenají ta písmena "L", "V", "P", "W" a ty stužky?" všichni pokývali hlavou že to také chtějí vědět. Kasandra se podívala po třídě, která k ní upírala zvědavé pohledy. Zavřela oči, zhluboka se nadechla a pak řekla.

"Tak tedy dobrá, "L", "V", "W", jsou zkratky pro nadpřirozeno, neboli Lykan (vlkodlak), Vampire (upír) a Witch (čarodějka), "P" je zkratka pro člověka, neboli jak je zde nezívají Potrava. Vy jste v kategorii "W" tím pádem jste čarodějové a mi vás zde nemáme učit jen jak se stát doktorem, ale také jak plně využívat své čarodějnické schopnosti. Co se stužek týče, tak ta označuje slabost pro určité kategorie kromě kategorie "P", tam je neutrální barva "šedá". Barvy se dělí do kategorií. "L" má žlutou, protože za slunce se neproměňují, u některých je to výjimka, ale ne všichni. "V" má červenou, protože musejí snášet neukojitelnou chuť na krev. No a "W" má černou, protože je lehké podlehnout černé magii. Černé magii se naučíte snadno, ale bílou magii je těžší ovládat, protože musíte mít víru ve své schopnosti, a pokud ji mít nebudete, tak ji neovládnete." Viki se znovu přihlásila. "Ano, Viki."

"Ředitel říkal že ty stuhy nesmíme sundavat ani v noci, co to znamená?"

"To je proto že ty stuhy, tlumí touhu po vaší charakteristické chtíči."

"Takže to tlumí i to že že upír chce krev, vlkodlak se měnit a čaroděj kouzlit?"

"Ano je to tak." Viki se zamyslela a pak si vzpomněla že Lilith má červenou stuhu. Skryla to, ale ve svém nitru měla z Lilith strach, také k ní cítil kamarádství, bohužel strach převládal.

Škola jim skončila ve dvanáct hodin. Lilith šla chodbou ze školy, šla velice pomalu a přemýšlela o tom co probíraly s Rídykem, ale přemýšlela taky o tom, jak je neskutečně krásný, a že ona ho nikdy nemůže získat, protože on by ji určitě nikdy nechtěl. Šla pomalým krokem, když došla ke dveřím školy, podívala se na náměstí kde vyseli hodiny, povzdychla si a zrychlila krok, aby byla dřív na obědě a pak si mohla dělat co chtěla, protože již bylo 12:40. Tak utíkala celou cestu až k budově kde byly ubytováni. Vešla do velké prostorné jídelny, měly tam plno krásně nazdobených stolů a na pravé straně bylo velké okno, kde stála silnější žena, v bílém oblečení a dívala se na ní. Nejprve chvíli takhle stála, ale pak se dala do pohybu a šla blíž k okýnku, žena si ji prohlédla od hlavy k patě a pak ukázala na stuhu co měla na ruce. Lilith zvedla ruku, žena ji za tu ruku chytla a přitáhla si ji k sobě, tu stuhu si dala blíž k obličeji, přimhouřila oči a pak ji zase pustila. Otočila se k Lilith zády a něco tam dělala, když se otočila zpět, tak jí podávala pytlíček s krví. Lilith na ní nevěřícně koukala, ale pak si pytlíček vzala i s hrnkem který jí ta žena podávala a šla si sednout ke stolu v rohu místnosti.Po chvíli spatřila jak do místnosti vstoupil Rídyk, hned se na ní podíval a ona sklopila zrak, takže nemohla vidět jak se Rídyk šibalsky pousmál, ale šel dál k okénku, ukázal té ženě stuhu, ta stuha měla olemované okraje stříbrnou barvou. Když mu žena dala pytlík s krví a hrníčkem, Rídyk zamířil k ní, stoupl si před ni a řekl.

"No víš, tohle je obvykle moje místečko." a usmál se.

"Omlouvá se, hned odejdu." Lilith se stále zabořenýma očima do země vstala a chtěla odejít, ale Rídyk jí zastavil a s úsměvem řekl.

"Ne počkej, já si dělal legraci, klidně seď." Lilith se znovu posadila a Rídyk se tedy zeptal. "Mohu si přisednout?" Lilith je kývla hlavou. Cítila jak je červená v obličeji a buší jí srdce jako kdyby právě běhala maraton. "Jsi v pohodě?"

"Jo jen jsem přemýšlela."

"Nad čím?"

"Jestli budu mít někdy normální život."

"Jsme upíři, mi nikdy nebudeme mít normální život." usmál se na ni a ona na něho. "Jak se ti líbí ve třídě?"

"Jo je to docela fajn."

"Zítra začneme s vyučováním a jak jsem říkal, budeme střídat školu a upíří život."

"Takhle to mají všichni?"

"Co?"

"Školu a jejich život."

"Ano kromě kategorie "P", ti mají školu a praxi. My máme upíří život a praxi už začleněnou v sobě." Rídyk se na ní chvíli díval, a pak se podíval na hodinky. "Jéé, to už je tolik? Budu muset jít." vypil celý pytlík a vyšel ven z místnosti. Lilith ji také vypila a šla na pokoj.

Když přišla na pokoj, překvapilo ji že zde ještě Viki není.

"Vždyť všem končí vyučování dnes stejně ne?" Posadila se na postel a chvíli jen tak potichu seděla. Pak vytáhla deníček a začala psát.