Ammy Norsei

Konečně v dílně

"Takže, kde jste byly?" zeptala se matka a bokem se opírala o roh skříně. Prsty nervózně klepala po modré látce na jejím těle a pohledem mě propalovala. Nevýhoda starších sourozenců..

Bylo mi jasné, že se Lily jenom šibalsky směje a čeká, co mě napadne, ale já jsem na to šla jednoduše.

"U školy je taková zábavná pouť" řekla jsem a otočila se na Lily a ta s úsměvem kývla na souhlas. Matka taky vypadala, že tomu věří. Přitom to je pravda, aleeee notak Ammy se mění k dobrému. Vyběhla jsem do pokoje a automaticky odemkla mobil, kód znám zpaměti. Nová zpráva od neznámého čísla, klikla jsem na to a pokračovala přečtení zprávy od neznámé osoby. Jakmile jsem zprávu dočetla byla jsem si víc, než jistá, že ta osoba není neznámá. Jak je možné, že mi napsal? Vždyť jsem si ho zablokovala snad všude.. i tady ve zprávách.

Ve zprávě stálo něco v tom smyslu, co se děje, že mě nemohl jakkoli napsat ani zavolat.. atd. A opravdu na messengeru jsem si ho zablokovala a na telefonní číslo jsem také dala blok, takže neměl možnost mě kontaktovat. A teď napsal asi z cizího mobilu.

Chtělo se mi brečet, sama jsem věřila tomu, že mě ještě miluje a píše mi, protože na mě myslí a má o mě strach, ale tohle byly další bílé lži naplněné v mé hlavě. Nechci se s ním, už dál bavit, nechci ho už nikdy vidět, chci zapomenout. Zadívala jsem se do obrazovky mého mobilu a prstem jsem ho uzamkla. Stále jsem se dívala teď, už černé obrazovky, kde šel vidět můj odraz.

Oči se leskly od slz. Hnusily se mi pihy, které se táhly po líčkách a přes nos, přes léto byly tmavší a přes zimu světlejší. Obrazovka se rozsvítila na znamení příchozí zprávy. Psala Chloe. Ihned jsem zprávu otevřela a přečetla si ji.

Chloe: za 20 minut v dílně

Ruby: okk

Mobil jsem nechala na posteli a šla po schodech do kuchyně. Na indukční desce se vařila v hrnci polévka, ale matka nikde. Otočila jsem se směrem k obýváku. Televize byla zapnutá a na sedačce ležela Lily a dívala se na nějaký seriál s koňmi.

"Kde je mamka" řekla jsem a čekala na odpověď, která nepřicházela. Přešla jsem k televizi a stoupla si před ní, aby na ni nemohla vidět. A zopakovala otázku.

"Liliano, kde je máma?"

Nic. Ona mě ignorovala. Vzala jsem ovladač do ruky a zmáčkla červené tlačítko vpravo nahoře. Televize se vypla a Liliana konečně promluvila.

"Ammalio" jen jsem se pousmála tomu, jak se začínala rozčilovat "ihned ji zapni".

"Odpověz" řekla jsem a ovladač dala nad hlavu.

"Na zahradě" poraženecky se zavrtěla v dece. Ovladač jsem jí hodila a šla směrem ke dveřím, obula jsem si papuče a pokračovala po terase na trávu. Vzadu v zahrádce se hýbala matka, která na dlouhých kudrnatých hnědých vlasech měla ledabyle daný slaměný klobouk. Myslím, že ani nezaregistrovala, že jdu za ní. Stála jsem za ní a sledovala jak zalévá rostlinku jahodníku.

" Mami?"

"Ano?" otočila se a podívala se na mě výrazem, který dával najevo -co se stalo že semnou komunikuješ?-.

"Můžu ven?" povzdychla a obrátila pohled k záhonku.

"S kým?" nejraději bych ji odpověděla, že jí to může být jedno, ale dneska chci ven, takže..

"S holkama, Ruby a Chloe"

"No dobře" rozloučila jsem se s ní a utíkala směrem k hlavním dveřím. Vešla jsem dovnitř a papuče jsem vyzula, tak že jedna přistála u dveří a druhá u botníku. Rychlou chůzí jsem přišla ke schodům a vyběhla schody, ponožky o dřevěné schody klouzaly, tak že jsem málem spadla. Vešla jsem do pokoje a zahlédla sestru, která prohlížela můj nový časopis. Vytrhla jsem jí ho z rukou a zamračila se na ni.

"Vypadni!" zařvala jsem a časopisem máchala ve vzduchu.

Ze skříně jsem vzala černé rifle a nějakou mikinu a tričko. Vše jsem si dala pod paži a šla do koupelny. Zavřela jsem se a převlekla se. Jakmile jsem se vrátila do pokoje nečekaně mě nepřekvapilo, že můj časopis držela Liliana a četla si ho. Už jsem ji nevnímala, za to že je blbá nemůžu. Do kapsy jsem dala peněženku a přistoupila k sestře. Chytla jsem ji a pěstí jí udělala ořech. Vlasy měla rozcuchané a trčely ji z culíku. Nahlas jsem se zasmála jejímu výrazu a pokračovala v cestě ven. Obula jsem si tenisky a vyšla jsem. Cestou jsem se stavila v trafice a koupila cigarety. Cesta ubývala. Poslední rovinka byla za mnou.

Otevřela jsem dveře a vlezla do chladné místnosti, kde seděla Ruby i Chloe. Ruby dnes měla zapletený cop z kterého jí trčely vlasy a tmavou rtěnku, která se obtiskovala na průhlednou sklenici s vínem. Chloe ležela na sedačce a nohy měla opřené o opěradlo sedačky. V ruce měla cigaretu a něco si zpívala.

"Nazdar" pozdravila jsem a dopadla na staré křeslo. Obě dvě mi odpověděly na pozdrav. Do skleničky jsem si nalila víno a z kapsy vytáhla krabičku cigaret. Jednu jsem si vytáhla a zapálila. Byl to úžasný pocit tady opět sedět!

"Ammy, já.. opravdu se omlouvám" Ruby vypadala opravdu špatně. Myslím, že ji to mrzelo, upíjela vína a dívala se na mě. "Nevěděla jsem, že s ním něco máš" pokračovala.

"Ty za to nemůžeš, to já jsem byla blbá" potáhla jsem a kouř vypustila nosem.

"Kurva, co sis myslela" dodala Chloe tiše, jakoby to pronesla sama pro sebe. Ale vše, co řekla byla pravda, co jsem si jen myslela..

Ještě mi zbývalo 100 slov, ale ukončuju to teda teď :D Další kapitola nevím přesně, kdy vyjde, budu se snažit tenhle týden, jestli to tenhle nestihnu tak ten příští stoprocentně . Moooc děkuju za hlasy a další určitě potěší.