Fallout equestria: New Pegas

Kapitloa 4.:Tenkrát u Buckeroo:.

Koukal jsem na ten kouř asi hodinu a zvažoval,jestli tam můžu jít....přeci jenom, mněl jsem u sebe pouze pistoli. Po chvíli jsem se rozhod,že se tam pokusím proplížit. Čím víc jsem byl blíž tím víc byl silnější puch (jako když spálíte mrtvolu na pneumatikách), že se mi jednou udělalo tak zle, že jsem se málem pozvracel. Po deseti minutách usilovného plížení jsem se dostal až k městu. Přelezl sem zeď a uviděl velikou hořící hromadu těl obyvatel města...domy samotné byly rozbité, vyrabované a od krve. "Co se tu sakra stalo?" Řekl jsem si a vzápětí jsem uviděl prapor Legie. Rudé oko na černém poli...to ale nebylo možné...bylo ale hned jasné, že byli zpět a vrací úder. Když jsem chtěl začít pelášit odtamtud co nejrychleji to šlo, uslyšel jsem slabě sténání. Vydal jsem se po zvuku a objevil něco zajímavého. Byl to changeling...respektive chgangelice, ale jiná než ostatní...měla oči a hřívu modré barvy a lesklá (i když potrhaná) křídla. Byla přivázaná ke kříži ostnatým drátem,ale ne jen tak, ten drát byl provlíknutý zkrz díry v nohách a kolem pasu měla pověšenou vlajku Legie. Nyní jsem stál před velkým rozhodnutím: changelingové byli vždy nepřáteli, už od Canterlotu. Na druhou stranu hodně trpěla a bylo mi,jí líto. Nakonec zvítězilo svědomí a přišel jsem k ní. Když zvedla zrak a koukla na mně, bolelo to mě i za ní "Vydrž, dostanu tě dolů..." Řekl jsem jí a ona mlčky kývla. Město se zdálo už prázdné,tak jsem hledal způsob jak ji sundat. Po pár minutách jsem konečně našel štípačky a nějaké léčivé lektvary. Opatrně jsem přestříhal dráty ,ona spadla a sotva se hýbala. Radši jsem ji dal rychle napít lektvaru. "Dě...děkuju" odpověděla mi a začala nabírat síly. "Nemáš zač...jsem Lucky Apple..." Když se plně zpamatovala rozhlídla se kolem odpověděla "Já... jsem Tyrkis..a ještě jednou díky." "Oba jsme utekli hrobníkovi z lopaty..proč ti to udělali?"zeptal jsem se. "Protože když sem ti šašci vtrhli říkajíc,že to tu jdou spasit a začali všchny masakrovat, chtěla jsem jim sebrat jenom pár konzerv,jídla a zmizet...ale chytili mě....no a protože jsem to co jsem." Obejmul jsem ji a řekl, že to bude dobré, potom jsem jí nabídl, že by mohla jít se mnou. Tyrkis chvíli přemýšlela, ale pak s zakňučením souhlasila a tak jsme vyrazili dál. Po chvíli cesty jsme narazili na těla příslušníků Legie rozervaná na kusy a veliké stopy, co se táhly do jeskyně. Tyrkis se bála a potom začala křičet hrůzou....a ani nebylo divu...byli jsme v teritoriu Deathclawa.....