Tak jsme se pomalým tempem blížili k Primu. Tyrkis se povedlo najít nějaké obvazy,ale ta rána byla furt otevřená,takže jsem se musel o ni opírat. Byla to dlouhá (a bolestivá) cesta ale po skoro dnu jsme dorazili na místo. Prim byl horší, než pustina samotná..ale jediný místo, kde mi mohli dát nohu do pořádku. Když jsme přišli k bráně uvítali nás dva banditi, protože jsme byli celí od krve mysleli si ,že jsme taky banditi a tak nás pustili se pár vtípkama dovnitř. Tyrkis si musela přidržovat čenich, protože to uvnitř města páchlo krví (a Luna ví čim ještě). na tržišti byli otrokáři, překupníci s drogama a kousek dál i bordel. "Kde je sakra nějaká nemocnice" zeptala se mě Tyrkis. Vrhnul jsem zrak na jednu hospodu a ona na mě koukala, jako bych spadl na hlavu. "Vím, jak to vypadá...ale doktor tam je dobrý..no...ne zas tak..ale..." "Chápu.." přerušila mně a vešli jsme dovnitř. Dokulhal jsem k nejbližšímu stolu a Tyrkis odběhla k barmanovi. Chvíli tam něco domlouvali a pak mně odtáhi do sklepa. Upřímně...i ve středověku měli větší pohodlí, než já tady, ale nohu mi zachránil...snad. Ale, ten parchant za to chtěl 150 zátek....teď sem byl díky,tomu na suchu. S Tyrkis jsme vyběhli jak to bylo možné,ale něco mně zastavilo...uviděl jsem jednoho z těch, co mně pohřbili....
YOU ARE READING
Fallout equestria: New Pegas
RandomToto je příběh mého OC, jak se dostal k NLR Ti co ho znají ví, že cestovat s nim znamená poslouchat donekonečna zajímavosti o equestrii a spoustu problémů...avšak do toho všeho ho uvrhl problém větší,než potom kdy zažil příběh je částečně přev...
