IIX. Wish

137 16 0
                                    

"Uvažoval si někdy nad tím jaké by to bylo létat?"

Zeptala se ho a v ruce žmoulala malý odznak s usměvavým smajlíkem, který ji se slovy 'úsměv ti moc sluší' před chvílí daroval.

"Uvažoval a myslím, že by to bylo božské."

Odpověděl ji a pousmál se.

Jeho úsměv se ještě rozšířil, když spatřil, jak se také lehce pousmála.

"Také si myslím. Bylo by úžasné odletět odtud, od všech starostí a těch hloupých lidí, kteří mi tak moc a tak rádi ubližují."

Povzdechla si a on také.

"Co ti dělají? A kdo?"

Teď mu to přišlo vhodné, konečně se na to zeptat.

"Šikanují mě. Nadávají mi a ubližují. Říkají mi co je na mně ošklivého a co se jim nelíbí. Nenávidí mě, stejně jako já je. A nenávidím i sebe."

Řekla a on cítil, že ho slzy pálí v očích.

"To není vůbec pravda, nesmíš je poslouchat, musíš se mít ráda."

Odpověděl a svou ruku položil na tu její.

Ucítila jak krásně hřeje a zavřela oči, ze kterých se jí spustily slzy.

"Nejde to, opravdu ne. Stále mám před očima ty nadávky, ta slova. Věřím jim."

Odhodlaně ji svým palcem setřel slzu, která ji tekla po tváři.

"Nemysli na to, koukej se na sebe do zrcadla a hledej na sobě jen to hezké, protože ty hezká jsi."

Odpověděl a ona sklopila zrak.

Neměla ráda, když ji někdo viděl plakat.

"Víš co bych si teď přála?"

Zeptala se, on pouze nesouhlasně zakroutil hlavou.

"Přála bych si být silnější, dokázat to ignorovat a mít se ráda."

Řekla a on se jí zadíval do očí, stejně jako ona jemu.

"Zvládneme to spolu."

Ujistil ji a usmál se.

Přikývla.

Poté se společně koukali na tu noční oblohu plnou hvězd a užívali si přítomnosti toho druhého.

Pomalu ale jistě se začínala mít ráda.

A nejen sebe...

Different girl ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat