Different girl ✔

XV. Dress

"Pojď se mnou na ples." Pronesl když se oba posadili na molo a pozorovali rybník, jehož hladina již romrzla.

"Zbláznil ses? Nesnáším tancování a dlouhé princeznovské nadýchané šaty." Zakroutila hlavou a ušklíbla se.

"A to proč?" Optal se a nervózně si prohrábl vlasy.

"Jednou mi při tanci bývalý kamarád zlomil nohu a v těch šatech si připadám jako šlehačka a mnohem tlustší než jsem teď. Navíc mi žádné šaty nesluší." Sklopila zrak ke svým nohám a pomalu začala žmoulat náhrdelník mezi svými prsty.

"Přinesl jsem ti něco co ti slušet bude, dnešní dárek." Řekl a ze svého batohu vytáhl krabici s rudou mašlí.

Neochotně ji převzala a zvedla víko. Popadla látku mezi prsty a uchváceně se na šaty podívala.

"Jak si to věděl?" Zeptala se stále s pootevřenou pusou. "Jak si věděl že to jsou mé vysněné šaty?" Pokračovala a stále se na ně s obdivem dívala.

"Viděl jsem je jednou nakreslené v tvém skicáku co si nechala ležet na mole a tak jsem ti je nechal vyrobit, no jaký jsem?" Optal se a pobaveně ji sledoval jak pozoruje dnešní dárek.

"Úžasný. Je tu ale ještě jeden problém. Nerada tancuji a troufám si říct že to i neumím." Řekla a šaty si přiložila k tělu, poté se zatočila dokola.

"Žádný problém, to hned napravíme, pojď, naučím tě to." Pousmál se na ni, šaty vrátil na původní místo a za ruku ji odvedl až na konec mola.

Přitáhl si ji k sobě a začal ji učit kroky.
"Mimochodem, odpověď na tvou první dnešní otázku zní ano." Řekl ji a ona nechápavě nadzvedla obočí.

"Zbláznil jsem se." Zakřenil se a ona ho lehce bouchla do ramene.

"Do čeho nebo do koho?" Zeptala se stále nechápavě.

"Časem ti to dojde." Mrkl na ni a pokračoval v učení.

Tehdy už to začínala chápat.