Prokletí (Dokončeno)

Prokletý Hrad

Hříbata po chvíli došla ke strži, přes kterou byl polozničený most.
Za strží stála zřícenina Hradu Dvou Sester.
,,Já věděla že to není pravda." oznámila otráveně Misty.
,,Škoda." Earthly zklamaně sklonil hlavu.
Poor byla stále přesvědčená, že to pravda je.
Přišla k mostu a stoupla na něj.
V tu chvíli se vysoko nad zříceninou něco zalesklo.
Zhmotnil se tam zlatý měsíc.
Pod ním se začala objevovat světle modrá špičatá střecha, pod kterou se postupně objevil celý tmavě modrý hrad a nahradil starou zříceninu.
Tráva kolem Hradu jako by omládla, stará cesta se změnila ve zbrusu novou, vysoké stromy se změnily v mladé stromky s upravenou korunou a starý rozbitý most se opravil.
Hříbatům při sledování té proměny spadla čelist.
,,Vidíte? Já věděla že je to pravda." řekla vítězně Poor a vyšla po mostu k Hradu.
Hříbata se hned rozeběhla za ní.
Po cestě došli k Hradu a Poor otevřela mohutné dvojité dveře.
Vešli dovnitř a začali se kochat tou vznešeností.
Pestrobarevné gobelíny vysely všude na zdech a celý Hrad měl tajemný nádech díky všudypřítomným svícnům, které osvětlovaly chodby.
,,Kam se podíváme nejdřív?" zeptal se nadšeně Earthly.
,,Co? Já myslela že sem jen vejdem a pak se vrátíme." protestovala se strachem Lily.
,,Blázníš? Tenhle krásný Hrad se tu objevuje jen o úplňku a my máme šanci si ho prohlédnout a ty chceš domů?!" nechápala Poor.
,,Ale co když tu zůstaneme uvěznění?!" zeptala se nervózně Lily.
,,Nezůstaneme, neboj. Budu hlídat čas.
Jak to teta říkala? Hrad zmizí při východu slunce?" uklidňovala ji Poor a s otázkou se otočila na ostatní.
,,Nějak tak." přitakala Misty.
,,Dobře, tak to máme moře času. Poďte." zavelela Poor a poníci vyšli do jedné z chodeb.
,,Ale v létě vychází slunce dřív!" zavolala ještě Lily a doufala, že si to ostatní rozmyslí.
Ale ti se ani neohlédli a Lily nezbývalo nic jiného, než je dohnat.
Procházeli se zámkem a kochali se.
Earthly dokonce našel v jedné z místností dřevěný meč na hraní a Lissy zase v bývalé ložnici princezny Celestie našla malé šatičky, které jí padly jako ulité.
Když narazili na hodovní síň, překvapilo je, že je stůl plný jídla.
,,Hm, po té prohlídce Hradu mám hlad." uznala Misty a i s ostatními si sedla ke stolu.
Jen Lily si odmítala sednout.
,,Šílíte?! Vy chcete jíst v prokletém Hradu?!" vyváděla.
,,Jídlo jako jídlo. Podívej! Vždyť je jako právě uvařené." libovala si Poor a vzala si do kopyta kuřecí stehno na kosti.
,,Nejezte to!" varovala je Lily.
,,Prosímtě! Dyť je to jen obyčejný jídlo." uklidňovala ji Misty a zakousla se do dortíku.
Všichni poníci u stolu se dosyta najedli, ale pak jim začaly padat víčka.
,,Sem nějaký unavený." oznámil Earthly a promnul si oči kopyty.
,,Já taky. Možná neuškodí dát si šlofíka..." potvrdila Poor, položila si hlavu na stůl a usnula.
Ostatní taky.
,,To ne! Nesmíte spát!" pokoušela se je vzbudit Lily.
Zatřásla s Misty, aby se probudila, ale ona jen zamlaskala a spala spokojeně dál.
Lily přeběhla k Lissy.
,,Lissy! Vzbuď se!" zkoušela to Lily, ale nepomáhalo to.
Pak odběhla k oknu, aby se podívala kolik zbývá času a zhrozila se.
Obloha začínala nabírat růžovou barvu a měsíc klesal.
,,Už není čas! Poníci vstávejte! Prosím!" křičela zoufale Lily, ale nikdo nereagoval.
,,Já vás tady nenechám!" popotáhla a začaly ji slzet oči.
,,Zůstanu tu s vámi." plakala.

Tadadá!
Další kapitola je tu!
Nevím jak u vás, ale tady je plno sněhu! :D
Děti ze sousedství bobujou na kopci a myslím že tam šla i moje ségra.
Ale já mám jen promokavé, tenké kalhoty do školy, kabát a pletené rukavice, takže ven nemůžu, protože bych na 99,9% nastydla. :'(
Ale já se nějak zabavím. ;)
Třeba psaním, nebo klohněním oběda s taťkou. xD

Tak jestli je u vás taky sníh a máte kvalitní zimní oblečení, děte ven a užijte si to tam, dokud tam ten sníh je.
😘❄❄❄😘

Počet slov: 640