Postava přišla ke mně a řekla: ,,Co tu děláš takhle dlouho a ještě k tomu sama?" Podle hlasu jsem poznala, že je to paní, ale byl takový... chlapecký... ,,Šla jsem se projít, ale zakopla jsem." odpovídám. Znova se zeptala: ,,Jak se jmenuješ?" Řekla jsem pravdu: ,,Zuzka."
Potom mi podala ruku a pomohla na nohy. Řekla abych šla za ní. Byla jsem tak zoufalá, že mi bylo jedno, co dělám a tak jsem ji následovala.
Tentokrát jsem se zeptala já: ,,A jak se jmenujete vy?" Postava mi odpověděla: ,, Eee... Jsem... Říkej mi Mája a tykej mi." Řekla to tak nejistě, že jsem se začala bát ještě víc. ,, A kam jdeme?" ptám se dál. ,,Musíš do tepla. Určitě je ti zima." odpověděla.
Pořád jsem jí neviděla do obličeje. Nebyla jsem si jistá jestli je to žena nebo muž, jelikož Mája může být obojí. Řekla jsem že si potřebuju odpočinout a tak jsem si sedla na lavičku a Mája odešla asi 20 metrů odemě. Otočila jsem se za sebe a potom zpět na Máju. Ale... Co to?! Už tam není! Že by se mi to jen zdálo?
Co bude Zuzka dělat teď? Baví mě to psát pořád za sebou 😂😂😍
ČTEŠ
Sama s duchy
Paranormal14-tiletá Zuzka se moc ráda po nocích potuluje sama, co když to ale tentokrát nebude pouhá procházka lesem. Co když potká duchy?!
