Sotva vidím v té tmě s ubrečenýma očima. Jdu s igelitkou po městě a schovávám se před duchy. Míhají mě. Nevšímají si mně. Je to vážně divný. Ale už nemám takový strach. Přemýšlím kde bych mohla přespávat a došlo mi, že jediné místo, kde to půjde bude asi ve vedlejším městě. Ale jak se tam dostanu? Blbě... Jak jinak?
Najednou slyším povyk... Jakoby se všechno točilo jen kolem mně. Uvidím duchy jak mě sledují na každém mém kroku. Začínají padat k zemi a klanět se mi. Tak tohle je extra divný. Vystoupím z křoví a všichni se na mě koukají.
Že by mě uctívali?
Děkuju moc ajamautnerova za cover a všelijaké rady :) mám tě ráda :P <3
ČTEŠ
Sama s duchy
Paranormal14-tiletá Zuzka se moc ráda po nocích potuluje sama, co když to ale tentokrát nebude pouhá procházka lesem. Co když potká duchy?!
