† The Vampires - Agony CZ †

7.KAPITOLA

7.KAPITOLA

Z pohledu Jessicy

Mlčel. Asi nevědel co říct. jak má začít.Tudíž, nezbývalo mi nic jiného než abych začala první..

,,Kdo jsi?" podívala jsem se na něj zvědavě a podezřívavě.                                                                            

,,Musíš to vědět??" podíval se na mě temně. Jako by říkal neptej se na to.                                                    

 ,,Ano..Zachránil si mi život, dvakrát dokonce! Nechtěl si vědět moje jméno, prostě si mi pomohl, nastražil si mi člověka, ano to bylo hnusný, ale zařídil si mi domov ve kterém se můžu schovávat. Proč to děláš?"  podívala jsem se na něj drze.                                                                                                                                       

Přitlačil mě ke zdi a chytil mě pod krkem, dal mi pusu na tvář a dejchl mi do ucha. Dělalo to se mnou strašně moc. Po celém těle jsem měla husí kůži. Chytil mě za pas a pustil mě s jeho sevření.

,,Jsem monstrum. Nechceš mě znát. Vím co v tobě vyvolávám. Slyším rychlost tvého srdce. '' dal mi pusu na tvář.

,,  A teď ti bije strašně rychle. Jsem predátor, zabíjím lidi Jess. A ty... ty ve mě vyvoláváš tak silnou touhu a vášeň........To proto jsem tě zachránil, chci o tobě vědět víc a vím že potřebuješ pomoc..'' temnýma očima se na mě zadíval a chytil mě pevně do sevření jeho svalnatých rukou.

Ha! Taky v něm vyvolávám to stejné co on ve mě!..

Chvíli jsme jen tak stály a hleděli si do očí. Odstrčila jsem ho a sedla si na židli.

,,Fajn. Chceš vědět kdo jsem? Máš to mít...''

Řekla jsem mu vše. O hádce s rodiči o tom chlápkovi co mě pronásleduje, jak jsem se stala upírem, co vše jsem musela přetrpět a co tady vlastně dělám. Nastala delší odmlka a čekala jsem co mi na to řekne. Ale jen vstal a odešel. Nevěděla jsem co si o tom mám myslet! Bože to je tak divnej barák!

Vstala jsem, zasunula židli pod stůl a už chtěla jít nahoru. Když jsem se podívala ke vchodu, stál tam opřený o futra a s zadumaným pohledem na mě koukal. Naznačila jsem co se děje. Přišel ke mě a ukázal mi nějakou fotografii. Byl na ní on a..oh pane bože.  Vytřešila jsem na něj oči a couvala od něj. Byl tam ten chlápek co mě přeměnil. Chtěla jsem utýct ale chytil mě za ruku a hodil do křesla.

,,Ne prosím nech mě jít, prosím..'' brečela jsem a vzpírala se ale on mě jít nenechal.

,,Pššššt.. Si v bezpečí. Není to tak jak si myslíš, nech mě ti to vysvětlit.''  přestala jsem se vzpírat,posadila jsem se a utřela si rukávem oči. Pořád mě držel za ruku. Silně ale tak jemně jako by držel papír a nechtěl aby se pomuchlal.

,,V roce 1819 jsem se stal upírem... Byla zrovna válka mezi Rusy a Angličany.  Měl jsem přítelkyni a šel do války jako voják. Byla to hrozná válka. Všude mrtvá těla lidí, přátel, mých lidí co bojovaly za tuhle zem. Každou noc mě má přítelkyně navštěvovala a dávala mi něco pít, potom mi řekla abych zapoměl a odcházela. Vždy se tak stalo... Když už se skoro zdálo že jsme ve válce vyhrály, vpadly Rusové do našeho úkrytu a všechny postříleli. Včetně mě..'' chtěla jsem se zeptat na tolik otázek ale zakroutil hlavou ve smyslu abych ho nechala povídat dál.

,, Postřelen jsem se vzbudil pod zemí v rakvi. Všude byla má krev ale já žil. Nechápal jsem. Podařilo se mi rozbít rakev a prohrabat se na povrch. Jako první jsem viděl moji přítelkyni a hned vede ní stál jeden muž, voják který byl se mnou v armádě. ,Já jsem Kail' představil se mi, vše jsem se od něj dozvěděl, že jsem upír, dokonce jsem si vzpomněl že mi dávala její krev, protože ona byla jednou z původních upírů co existovaly. Kail mě vše naučil, jak to ovládat jak s tím žít a tak.

Staly se z nás dobří přátelé. Jednou když jsme se opili v místním baru, v opilosti mi prozradil že měl poměr s moji přítelkyní.Ona ho proměnila, zatímco já jsem se hrabal někde mrtvý pod zemí! Vztek mě ovládl. Šel jsem za ní a vyrval jí srdce z těla.... Byly to pro mě opravdu temná léta....Ten chlap co tě přeměnil se jmenuje Kail. Je jeden z Malachů. To jsou ti co vraždí lidi a upíry a dělají na nich pokusy, a když mu utečou.. Pronásleduje je. Je velmi starý a v upířím světě je to tak, čím starší tím mocnější. Chtěl se mi za ní pomstít ale svedl jsem ho z cesty a od roku 1830 jsem ho neviděl. A je to ještě horší.. To co se mnou děláš, děláš i s ním. Cítí tě na míle daleko a brzy nebo později si tě najde...''

Dívala jsem se na něj vystrašeně.

Jak je tedy starý? Chci vůbec být v jeho blízkosti?

Najde mě Kail, a když jo co se mnou udělá?

Co když Damon není zdaleka takový, já se zdá?

Co když mi lže a s tím Kailem spolupracuje??!  

Jako by mi četl myšlenky odpověděl.

,,Se mnou si v bezpečí, můj pach tě tu skrývá a já tě ochráním. Jen doufám že se mi znovu naskytne příležitost zabít ho..''

Z pohledu Damona

Řekl sem jí celý můj příběh. No tedy celý ne.. Ale to ostatní se o mě časem dozví. Chci mít Kaila mrtvého. Znám ho, celým dnem i nocí jde po její stopě, nezastaví se ani na chvíli, přestane teprve až jí bude mít a to nedovolím..

Podíval jsem se na hodiny, bylo půl dvanácté. Vzal jsem Jess za ruku a odvedl jí do našeho pokoje. Teď už jí bez dozoru nenechám vůbec. Podal jsem jí moje tričko jako pyžamo a poslal jí do koupelny.

Převlékl jsem se do trenek a lehl si do postele. Vyšla z koupelny s mokrými vlasy. V mém tričku jí to dokonale slušelo. Sedla si na okraj postele a dívala se na mě pohledem říkajíc Tak co? Ušklýbla se  a zírala na mě dál. Teprve potom mi došlo že před ní ležím jen v trenýrkách a moje boule v nich začala nekontrolovatelně narůstat. Zakroutil jsem hlavou a rychle přes sebe hodil deku. Trapas..

Lehla si do postele a přikryla se naší společnou dekou. Naklonil jsem se nad ní a díval se jí do očí. Najednou se jí pod očima zobrazily červené žíly což znamenalo že má hlad. Rychle jsem vstal a podal jí jednu z termosek. Napila se a zpátky mi jí podala.

,,Je dobře že sis hned od proměny neodpírala lidskou krev bude pro tebe snazší naučit se to ovládat..'' mlčky přikývla.

Lehl jsem si do postele a zasnul lampičku. Ona jí také zasla, otočila se na bok a zírala do prázdna.  Přisunul jsem se k ní blíž a pošeptal jí do ucha. ,,Všechno tě naučím, budeš v pořádku neboj se.'' . Políbil jsem jí na tvář,lehl si hlavou na polštář a objal jí. Za pár minut jsme oba usnuli jak právě zadaní milenci. To jsem ale ještě netušil co se stane až se probudím...

※※※Doufám že se vám příběh líbí, snažím se psát jak jen to jde :))  Takže prosím komu se příběh líbí pište komentáře, dávejte vote a hlavně.. čekejte na další část :))  ※※※