Jooheon
"Prosím připoutejte se , za chvíli přistáváme" hlásila letuška což znamená že už jsem doma v Koreji. Konečně doma, po týdnu v Číně u mojí matky mě to přestávalo bavit. Došel jsem si pro kufr, a chtěl jsem si nasednout do mého auta který stál před vchodem ale v tom jsem zahlédl nějakého kluka který chtěl stopnout Taxika. Viděl jsem blížící se auto k tomu klukovi "Co to dělá? To nevidí to auto?" řekl jsem si, rychle jsem vyběhl k němu a shodil ho na zem "Jsi v pořádku?" zeptal jsem se ho a on přikývl, byl v šoku. Podal jsem mu ruku a pomohl mu vstát. Prohlédl jsem si ho zda je v pořádku když jsem si byl jistý mrkl jsme na něho a beze slov odešel, nastoupil jsem do auta a jel domů.
Doma
"Jsem tak rád že už jsem doma" hodil jsem klíče na stůl došel si pro ručník a šel se vysprchovat. Po sprše jsem si objednal pizzu. Když jsem dojedl pustil jsem si televizi a šel si lehnout popadl jsem mobila a napsal mé matce že jsem v pořádku dojel, položil jsme mobila na noční stolek a vzpomněl si na toho kluka měl jsem ho před očima myslel jsme na to tak hodně až jsem s toho usnul.

ČTEŠ
HERO For A Short Time - Monsta X
FanfictionŽivot není pohádka. Život je boj. Život ti dá tolik ran že přestaneš věřit. NEVZDÁVEJ TO! Život vypadá někdy černě ale ne s člověkem kterým je světlem tvého stínu. •Ve chvíli kdy to nejméně čekáš se stane něco na co si nikdy nebyl připravený•