Středozem- kde to jsme? [korekce]

13

Thranduil:

Melde (nad posledním písmenem mají být dvě tečky, ale nešlo mi to tam strčit :/ ) , Melde. Krásné jméno znamenající milovaná. Myslím, že to jméno k ní i pasuje, to ovšem ještě nemohu posoudit. Otevřel jsem dveře od mých komnat a první místo kam jsem zamířil byla samosebou ložnice. Lékař ještě neodešel a myl rány na zádech Melde. ,, Oh, vítejte vaše výsosti. Bohužel ještě nemám s prací hotovo ale už se pomalu blížím konce." klaněl se mi hned co mě uviděl. Jen jsem mávnul rukou, aby pokračoval a sám jsem si sedl na lenošku u zdi. Lékař se posunul k její hlavě a kontroloval ji. Všiml si její korunky a vyndal ji z vlasů. Byla opravdu nádherná a přitom jednoduchá. Je ze zlata. Momentálně jsou její vlasy z většiny pokryté krví a tak je lékař omýva a přitom ji prohlíží hlavu.

Aneta:

Strážníci nás každého dovedli do pokoje a opustili nás. Jsem tak ráda, že je Emílie tady a doufám, že se jí nic vážného nestalo a její levá ruka to přežila celá. Lehla jsem si na postel. Z posledních zmatků a podobně jsem za celý den unavená a ze všeho nejvíc toužím pa spánku. Usnula jsem jakmile mi moje hlava padla do polštářů. Sladký a tvrdý spánek.