#10

253 12 5
                                    

Nový díl, zase po dlouhé době :D :S
Vážně se Vám moc omlouvám, je toho moc a já na to psaní potřebuju tak čistou hodinu denně a tu já si málo kdy stihnu udělat. Chápete škola...můj kluk..rodina...
I přes to doufám, že nejste až tak zklamaní a bude se Vám i tento díl líbit, s pozdravem SexyGirl0 <3

Když se mi konečně podařilo stáhnout si tričko zpátky na tělo viděla jsem pod sebou na posteli krev. Strašně jsem se bála. Hledala jsem po pokoji Daniela, ale skoro nic jsem neviděla přes ty zaslzené oči.

Najednou cítím jak se mi povolují závázané ruce. Reflexně si hned utřu oči a dívám se znovu. Cuknu když si všimnu, že stojí vedle mě. Vyndám si kapesník a v rychlosti se začnu oblékat a snažit se odejít. Nic nedělal, jako by mě nevnímal.

Otevřela jsem dveře a vyběhla na chodbu, byla jsem zmatená vystrašená a strašně mě bolelo v podbřišku. Všechno se začalo ztmavovat....

Vzbudila jsem se na posteli v pokoji s trubičkou na kyslík v nose. Na sobě jsem měla nemocniční šaty. Venku už byla tma. Vedle mě seděla mamka.
,,Mami?"
,,Ano zlatíčko, jsem u tebe". Chytla mě za ruku a já zavřela oči ,,Co se stalo..?"
,,Strašně moc si krvácela...zlato proč si mi neřekla, že si těhotná."

Mamka mě chytla pevněji a rozbrečela se. Neměla jsem sílu na to ji odpovědět. Ani nevím co bych ji měla říkat. Nepochopila by můj vztah k Michalovi a Danielovi.

Na něco se mě ještě ptala, ale to jsem už usnula a byla totálně mimo. V noci se mi o tom co se stalo s Danielem zdál sen. Nejhorší noční můra. Brečela a křičela jsem ze spaní. Když si uvědomím co mi předtím říkal a jaký se z něho teď vyklubal hajzl.

Vzbudila jsem se ve dvě hodiny ráno a všude okolo mě byla tma. Byla jsem strašně mimo. Takový šok se mi snad v životě nestal...ani si neumíte představit jak mi po tom všem je.

Ležela jsem a jen tupě zírala do země až do šesté ráno. To už přišla doktorka se sestřičkou a snažili se mě zkontrolovat. Poznali, že se mnou není něco v pořádku...nejspíš po tom přišla na pokoj ta stará psycholožka.

Dostála jsem snídani a snědla jen to na co jsem měla chuť. Když sestra otevřela dveře všimla jsem si někoho na chodbě. Někdo seděl před mým pokojem na lavičce a spal tam.

,,Sestři kdo je to na té chodbě?" Vzala tácek a lehce se usmála ,,Byl tu celou noc a prý je to tatínek. Nemohli jsme ho k vám pustit, byla jste vysílená a mimo. I tak si, ale nedal říct."

Tak jsem se zamyslela, co by tady dělal můj táta. Jako jo, rodiče mají být u svých dětí, ale znám tátu tomu když se něco takového stane je nejraději sám někde a sám se v klidu někde trápí.

Čekala jsem a čekala, až jsem nějak zapomněla na ty negativní věci okolo mě. Vzala jsem botu a hodila ji na dveře v domnění, že přijde dovnitř. Nic. Tak hodím druhou botu a to už slyším jak někdo jde ke dveřím. Sestra.

,,Proč tu házíte boty?" koukala na mě jak na magora.
,,No já jsem jen chtěla ať jde dovnitř." podívala jsem se na dveře. Sestra se zasmála a šla ho vzbudit. Pořád jsem nevěděla o koho jde...

,,Ahoj, jak ti je?" přišel do pokoje s totálně roztomilým obličejem Michal. Natáhla jsem se k němu ať mě obejme. Zrychlil tempo a stiskl mě co nejvíc to šlo.
,,Už nikdy mě nesmíš nechat samotnou" rozbrečela jsem se a chytla se ještě víc...

Pokračování příště...

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 17, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Zakázané ovoce 13+ Kde žijí příběhy. Začni objevovat