ZAPOMNĚNÍ

Kapitola 1.

Nemohu dýchat. Ve tmě, která se okolo mě prostírá rozeznám bedny. Kde to jsem? Najednou se klec, ve které jsem se vzbudila, zastaví a já s sebou fláknu o zem. Před očima se mi dělají mžitky a z hlavy do které jsem se uhodila mi vytéká červená tekutina. Ještě než omdlím, spatřím světllo a zaslechnu hlasy. Probouzím se v malé místnosti a do zorného pole mi vleze chlapecký obličej.

"Je vzhúru, doběhni pro Albyho a Newta" zakřičí hoch. Druhý kluk, kerý stál v rohu místnosti vyběhl dveřmi ven. Posadila jsem se a rozhlédla se.Kde to jsem?. Místnost byla malá, sotva pro čtyři lidi. Pokoušela jsem se vstát, ale hlavou mi projela bolest.

"Ne, ne, ne, ne nevstávej, máš poraněnou hlavu" řekl kluk, ale to už jsem stála na nohách a ohnala jsem se po něm. Musím se odtud dostat proběhlo mi hlavou. Kopla jsem kluka do rozkrou a vyběhla ven. Oslnilo mě slunce a já se rozhlédla. Pane bože! pomyslela jsem si. Okolo místa na kterém na které jsem vyběhla se táhla dlouhá zeď. Pouze na jednom místě byl ve zdi otvor. Brána. Uslyšela sem za sebou hlasy a otočila se. Za mnou se hrnulo asi pět kluků. Musím jednat rychle. Rozběhla jsem se k bráně. Když už jsem byla skoro u ní, někdo mě ze zadu chytl a hodil na zem kus od brány. Pořádně jsem se bouchla do hlavy.

"Co si myslíš, že děláš bažo?" zeptal se chlapec co mě chytil. Podívala jsem se na něj. Měl nazrzlé vlasy a obočí do špičky. Pomalu jsem se začala zvedat. To už k nám dorazil i zbytek kluků.

"Co to mělo znamenat bažo?" řekl chlapec s tmavou pletí. "Chtěla zdrhnout" odpověděl chlapec vedle mě. "Gally uklidni se, nic tak hrozného se nestalo" řekl chlapec s blond vlasy a podíval se na mě."V pohodě bažo?" zeptal se mě. "Jo v pohodě" odpověděla jsem.

"Já jsem Alby a tohle je Newt" řekl tmavší chlapec a ukázal na blond'áka ", jak se jmenuješ?"

"Já nevím, nic si nepamatuju. Proč si nic nepamatuju a kde to jsem? Kdo jste vy? A co je tam venku?" chrlila jsem ze sebe otázky a ukázala na bránu.

"Neboj bažo, na jméno si vzpomeneš a Newt ti všechno vysvětlí" řekl Alby a kívnul na Newta.

"Tak pojd'bažo" pokinul mi hlavou Newt a rozešel se směrem od ostatních. Rychle jsem ho doběhla a šla pomalu za ním. Všimla jsem si že kulhá. Co se mu asi stalo?

Když jsme byli ve prostřed placu(jak to Newt nazval), Newt se zastavil a řekl:

"Plac je rozdělěn na čtyři část: zahrady, krvárna, dvůr a krchálek. Po dobu sedmi dnů si budeš zkoušet práce u každého z kápů a pak ti jednu z nich přidělíme"

"Newte co je za těmi..."nedořekla jsem, protože mě přerušil.

"Otázky až na konec a nepřerušuj mě" řekl. Pokračovali jsme dál a on mi vysvětlil jak to tu chodí. Když jsme byli kousek od dvora řekl:

"Zítra začneš s pracemi u mě. Jo a ještě něco, máme jen tři pravidla: 1. Zapoj se, nechceme žádný ulejváky 2. Nikdy neubliž jinému placerovy a za 3. NIKDY NECHOĎ ZA TY ZDI" poslední větu řekl s takovým důrazem, až jsem se ho málem lekla.

"Nějaké otázky?" zeptal se s úsměvem na tváři.

"Jo mám jen jednu" odpověděla jsem.

"Ptej se "

"Proč..." nedořekla jsem, protože se mi zatmělo před očima a já se poroučela k zemi.

Já vím, že první kapitola neni nic moc, ale teprve se rozepisuji. A olouvám se za chyby :-)