Z pohledu Ashley:
"Kdo to byl?" Zeptal se Joe. Vůbec jsem nevěděla co mám říct a když jsem se ze sebe pomalu chtěla něco dostat najednou se rozletěli dveře. Okamžitě jsem pustila Joovu ruku i když bylo téměř jasný, že to Justin musel vidět.
"Kdo seš?" Drze se Justin zeptal a podíval se na Joa.
"To bych se měl spis ptát já tebe ne?!" Oba jsou úplně stejný výbušný povahy a já už teď věděla, že tohle setkání úplně nedopadne dobře
"Já jsem Ashley přítel" odpověděl Joe
"Nejsi můj přítel" pošeptala jsem tak aby to ale slyšeli oba
"Tak proč jsi mě líbala?"
"Ty jsi ho líbala?" Justin zatl ruce v pěst a přišel blíž
"A ty si myslíš, že na tebe budu čekat celý roky jako kráva? Ublížil si mi už dost" zvýšila jsem hlas "Ublížili jste mi oba a chci aby jste vypadli oba z celý týhle budovy" ukázala jsem na dveře. Joe se bezmyšlenkovitě zvedl z postele a beze slova odešel, neodpustil si ani silně zabíjející pohled na Justina ve dveřích samozřejmě.
"Uklidni se" Justin si ke mě sedl a pohladil mě po vlasech. Jen jsem cítila jak se mi začal mlžit zrak. Přitiskl si mě k sobě blíž a objal mě. Moje hlava mi pořad říkala ať to nedělám. Srdce bylo však silnější. Jen jsem nic nedělala a poslouchala tlukot jeho srdce to .. bum, bum, bum .. který mě ty roky dělalo tak šťastnou a já to teď znova mám, znova ho mám u sebe a já nevím jak reagovat, tak moc ho chci, chci s nim být a mít spolu tu krásnou budoucnost kterou jsem si vysnila, ale mužů mu po tom všem ještě věřit vůbec?
Vytrhla jsem se ze svých myšlenek a oddálila se od Justina.
"Pojď vezmu tě domu" podíval se na mě Justin a já úplně nevěděla jak mám reagovat "Neboj se, nic zkoušet nebudu a všechno ti mužů vysvětlit" dodal "nevím jestli o nějaký vysvětlení ale furt stojím" podívala jsem se do země "tak ti nic vysvětlovat nebudu" zasmál se a pomohl mi se zvednout. Jen jsem podepsala revers a mohli jsme vyrazit.
