She is Black [REMUS LUPIN]❌

Prolog

3.3.1971 (8 let)

,,Cass, zlatíčko, přines tohle mamince," požádal mě tatínek a dal mi do ruky dlouhý gumový provaz.

,,A kde je?" zeptala jsem se a pomalu vstala že smaragdově zelené pohovky v našem obývacím pokoji.

,,V pokoji tvého bratra Siriuse,"  oznámil mi a odešel do své pracovny.

Pomalu jsem došla ke schodům a vydala se do pokoje svého milovaného bratříčka. Měla jsem ho z celé naší rodiny nejradši. To on si se mnou celé hodiny hrával. Když jsem nemohla spát bylo to on, kdo mi vyprávěl pohádky nebo hrál na piano v mém pokoji moje oblíbené ukolébavky.

,,Maminko?" zavolala jsem, když jsem stála na chodbě a nevěděla jsem, kam mám jít.

,, Cassiopeo? Přinesla jsi mi tu věc, co ti dal tatínek?" zeptala se a vyšla ze dveří. Pouze jsem přikývla a podala ji mamince. Ona mě pohladila po hlavě a vrátila se zpět do pokoje.

,,Tohle tě odnaučí dělat ty tvoje excentrické výstupy!" uslyšela jsem maminčin křik a přiběhla jsem ke dveřím od pokoje, ve kterém byla.

Křičela snad na bratříčka? Co jí udělal?

Přiložila jsem oko ke klíčové dírce a viděla maminku, jak švihá brášku tou věcí, co jsem jí donesla. Bráškovy záda vypadaly ošklivě.

,,Tohle tě naučí poslouchat, ty pse," štěkla po něm maminka a otočila se k odchodu. Rychle jsem odběhla od dveří a schovala se za starý závěs v chodbě.

Když jsem si byla naprosto jistá, že maminka odešla, vběhla jsem do pokoje svého brášky.

,,Siriusi," začala jsem s ním třást, aby se probral. Mírně zasténal a otevřel své šedé oči.

,,Cass, co tu děláš??" zeptal se a pokusil se posadit.

,,Viděla jsem maminku, jak ti ubližuje," oznámila jsem mu a začala plakat.

,,To je tím, že jsem jiný," odpověděl mi a pohladil mě po tváři.

,,Já chci být taky jiná. Chci být navždy s tebou," svěřila jsem se mu a lehla si na post vedle něj.

,,Ne že bych si to já nepřál, ale ty nesmíš. Je to moc nebezpečné," snažil se mi to vymluvit, ,,matka by ti ublížila a to bych nesnesl."

,,Proč tak říkáš naší mamince?" zeptala jsem se ho a nemohla se dočkat odpovědi.

,,Protože je zlá a není schopna lásky. Ona tě ve skutečnosti nemá vůbec ráda. Jediný člověk v tomhle domě, který tě má rád, jsem já," oznámil mi Sirius a obejmul mě.

,,Já matku taky nemám ráda. Miluju jen tebe Siriusi," prohlásila jsem a sama jsem se divila tomu, co jsem řekla.

Bylo to poprvé, co jsem jí nazvala matkou a od té doby už jí jinak neřeknu