27. 3. 1974 (11 let)
,,Dámy a pánové, dívky a chlapci," postavil se James v sobotu dopoledne na židli ve společence a snažil se na sebe upoutat pozornost, ,,jelikož mám dnes narozeniny znamená to jediné."
Já a i moji kamarádi jsme byli zmatení, neboť jsme tu byli první rok a nevěděli jsme, co máme očekávat. Seděli jsme na pohovce uprostřed místnosti se zbytkem Pobertů a čekali, co se bude dít dál.
,,Začíná Pobertovský týden!" vykřikla celá společenka, dokonce i lidé z ročníků starších než James. Jejich parta byla zjevně oblíbená celým Nebelvírem.
,,Co to zmatená?" otázala jsem se svého bratra, který mě chytl okolo ramen.
,,Týden nepřetržitých žertíků a vtípků," objasnil mi situaci Sirius, ,,celý Nebelvír to zbožňuje, teda kromě McGonagallové, která na nás za ten incident s Filchem loni skoro seslala Avadu."
James se začal smát a dokonce se uchechtl i Remus, který měl zase zabořený nos do knížky.
,,Co se stalo s Filchem?" vyzvídala Ricky a posadila se vedle Siriuse, aby mu byla co nejblíž.
,,Měli jsme v plánu takový žertík, který se trochu vymkl naší kontrole," uchechtl se James a prohrábl si vlasy, ,,chtěli jsme udělat ten nejlepší žert, který tento škola zažila, ale pořád se okolo nás motala paní Norrisová, a tak jsme ji chtěli trochu vystrašit."
,,A jak to dopadlo?" zeptala se Bianca, která se mermomocí nacpala vedle Jamese.
,,Málem ji upálili za živa," odpověděl Rem a jeho karamelově hnědé oči se odtrhly od knihy, načež se jeho vlídný pohled setkal s tím mým. Usmála jsem se na něj, ale on zase rychle sklopil zrak ke knížce, jakoby se bál jakéhokoliv mezilidského kontaktu. Obzvláště toho se mnou.
,,Upálili za živa?" vyděsila se Maya a sedla si opěradlo křesla, ve kterém seděl Rem. Přišlo mi až komické, jak byly Poberty poblázněné a chtěly jim být furt na blízku.
,,Ale nebojte, bohužel pořád žije," ozval se můj bratr a chytl mě okolo ramen. Vždycky jsem se v jeho přítomnosti cítila líp.
,,Cass," ozvalo se za mnou moje jméno, ale James se otočil mnohem rychleji než já, neboť hlas, který na mě promluvil, nepatřil nikomu jinému než Lily Evansové, ,,půjdeš s námi do té knihovny?"
,,Jo jasně," souhlasila jsem a byla ráda, že mě někdo vyprostil z toho úmorného pozorování mých kamarádek v jejich bláznivém zamilování.
Vstala jsem ze sedačky a viděla, jak se za mnou celá parta otáčí, protože jim přišlo opravdu divné, že je na mě Lily milá, když zrovna já jsem sestra Siriuse Blacka.
,,Všem to přijde divný, co?" oslovila mě Marlene a já po ní hodila nechápavý pohled, ,,no že se zahazuješ se mnou a Lily, když celé dny trávíš s Potterem a Blackem, tak je pro jednou divné být s vámi."
Znělo to, jakoby si myslely, že nimi opovrhuju, což vůbec není pravda.
,,Já jsem od nich ráda na chvíli vypadla, být s nimi skoro furt taky není úplně mentálně zdravé a navíc, když se teď do těch oblíbených Pobertů zamilovaly moje kamarádky, tak prakticky neslýchám o ničem jiném, i když se jim je snažím vymluvit," osvětlila jsem jim situaci a Lily se uchechtla.
,,Jakože, nechápu, co na Potterovi a Blackovi všechny vidí," oznámila a dál se culila.
,,Já ti nevím Lily," vložila se do debaty Marlene, ,,když si odmyslíš, jak umí být otravní, tak zas tak hrozní nejsou. Jsou oba celkem hezcí a navíc oblíbení a je s nimi sranda."
,,Chceš říct, že by sis s nimi něco začala?" vyděsila se Lily až skoro zapomněla, že čekáme na schody a málem vkročila do prázdného prostoru.
,,S Jamesem i jo, ale ten má oči jen a jen pro Lily samozřejmě. Ale se Siriusem bych neměla nikdy nic," oznámila Marlene a podívala se na mě, ,,nic proti Cass."
Jen jsem kývla na náznak pochopení. Moc dobře vím, jaký můj bratr někdy umí být a jaký postoj má on sám k holkám svého věku.
,,Stejně si myslím, že z nich je nejnormálnější Remus," prohlásila jsem a Lily přikývla, kdežto Marlene zareagovala opačným způsobem.
,,No nevím, povídá se, že se tajně schází s Mary McDonaldovou," osvětila situaci Mar a já s Lily jsme po ní hodily nevěřícný pohled.
,,Mně se to nějak nezdá," protestovala jsem a sklopila oči ke svým botám, což jsem asi dělat neměla, protože Lily a Marlene začaly jančit.
,,Cass, neříkej ani ze srandy, že se ti Remus líbí," vyhrkla Lily a já se to snažila popřít, protože sama jsem si nebyla jistá, jestli je to vůbec pravda, ,,jakože je to skvělý kluk, chytrý, milý a vždycky u sebe má kousek čokolády, ale zároveň je hrozně odtažitý a s nikým kromě Pobertů nenavazuje jakýkoliv druh vztahu."
Vypadalo to, jakoby se mi ho ty dvě snažily zprotivit, ale já jsem sama nevěděla, jestli se mi Remus doopravdy líbí nebo je to jen pocit.
,,Já sama nevím, jestli se mi líbí, ale spíš ne," odpověděla jsem s trochu roztřeseným hlasem a snažila se soustředit na roztřepený konec jedné mojí tkaničky.
,,To je dobře," zasáhla opět Marlene, ,,Sirius by zabil tebe i Remuse."
Věnovala jsem jí vyděšený pohled, ale ona mě objala okolo ramen: ,,Přece se ti nelíbí, tak žádný stres."
S těmito slovy jsme vešly do knihovny. Rozhlédla jsem se a do mého zorného pole se dostal on. Nevím, jak se sem dostal rychleji než my, ale jedno mi bylo jasné. Když jsem ho uviděla, už jsem si s tím, že se mi nelíbí, nebyla tak jistá.
✨✨✨
Doufám, že se vám dnešní kapitola líbila.
love u, Lara 🌻
ČTEŠ
She is Black [REMUS LUPIN]❌
FanficLáska si bohužel nevybírá, a proto většinou bývá neštastná. Cover by: tara_kyle