3.kapitola- Nejhezčí, ale přitom nejzákeřnější

1.8K 152 8
                                    

1.9.1973 (11 let)

,,Siriusi, já mám strach," zašeptala jsem a podívala jsem se na svého bratra s obavami v očích, když jsem se blížili na nádraží v Prasinkách, ,,já nechci do Zmijozelu."

,,Neboj, Cass, nepůjdeš. Tak úžasná, statečná a veselá holka jako jsi ty, nemůže skončit v koleji těch bídáků," uklidnil mě Sirius a objal mě, jako vždycky, když jsem se cítila špatně.

,,Sirius má pravdu, prcku," zasmál se James a já mu věnovala velmi nehezký pohled za to, jak mě nazval.

,,Jak jsi mi to řekl?" otočila jsem Jamese a vstala, aby viděl, že zas tak maličká nejsem.

,,Prcku," odpověděl mi v klidu James a já si všimla, jak mu za jeho brýlemi jiskří oči.

,,Hele, Jamesi, radši bych ji moc neprovokoval, pokud má stejnou povahu jako její bratříček," ozval se po dlouhé době další člověk, který obýval tohle kupé a v rukou svíral knihu. 

,,Remusi, co tím chceš jako říct?" rozlehl se po kupé naštvaný hlas mého bratra.

,,Nic, brouku," zasmál se Remus a já se na ně zmateně podívala. 

,,Vy dva, spolu, jakože spolu, jakože," plácala jsem nesmysly, ale Sirius mě včas zastavil: ,,U Merlina, Cass! Ne!" 

,,Medový ráj!" vykřikl poslední člověk, co s námi byl v kupé. Byl to malý obtloustlý kluk s vodnatýma malýma očkama a pískově žlutými vlasy.

,,Ano, my víme, že už jsme v Prasinkách, Petere," obořil se na onoho kluka James a pomalu vstal ze sedačky.

Pomalu jsem vstala a urovnala jsem si svůj hábit, do kterého jsem se převlékla už před hodnou chvílí. Podívala jsem se z okna. Venku panovala černočerná tma, která byla narušována září hvězd a měsíce, který se měl každou chvíli přehoupnout do úplňku. 

,,Cass," oslovil mě Sirius, ale než stihl pokračovat byl přerušen hlasitým křikem: ,,Evansová!" 

,,Ne, Pottere!" ozvalo se nazpátek a kolem našeho kupé se prohnala dívka s rudými vlasy, za ní ještě další dvě, ale tentokrát to byly blondýna a bruneta.

,,Seznam se, Lily Evansová, Marlene McKinnonová a Alice Smithová," ozval se za mnou Sirius, ,,tři nejhezčí, ale přitom nejzákeřnější holky v ročníku." 

,,Ale ale, Siriusi, neříkej, že by se ti nějaká z nich líbila," zasmál se James a poplácal svého kamaráda po rameni.

,,Jsi blázen, Jamesi?" vytřeštil oči můj bratr, ,,já nikdy z žádnou z nich nic mít nebudu." 

,,No to bych ti radil, sáhneš na Lily a je mi jedno, kdo jsi," vyhrožoval James mému bratrovi.

,,Hele klid, Jamie," vstoupil do debaty Remus, zaklapávaje knihu.

,,Jsem naprosto v klidu, Reme," odpověděl James a vyšel z kupé. Ostatní ho následovali, ale já se pořád neměla k tomu kupé opustit, bála jsem se.

,,Cass, jdeš?" ozval se od dveří sametový hlas a dívaly se na mě dvě velké oči plné pochopení.

,,Jo, jo, jdu," odpověděla jsem a probrala se z transu.

Pomalu jsem vyšla z kupé a následně i z vlaku. Venku panovala tma, že jsem viděla sotva na krok. 

,,Prváci, ke mně!" uslyšela jsem hluboký hlas a uviděla velkého člověka v koženém kabátě, kterého ozařovalo silné světlo z jeho lucerny.

Nadechla jsem se a pomalu se vydala za ostatními prváky, v davu jsem se snažila najít nějakou známou tvář, ale pak mi došlo, že vlastně vůbec nikoho neznám. 

She is Black [REMUS LUPIN]❌Kde žijí příběhy. Začni objevovat