Královská rodina 8 (Dokončeno)

Bílý vodopád

Řeka je dovedla přímo k vodopádu.
Artex a Trixie vyskočily na břeh, aby je vodopád nestrhl.
,,Tak a co teď?" zeptala se Trixie.
,,Počkáme." odpověděla Artex a sedla si na zem.
Trixie pokrčila rameny a sedla si vedle ní.
Chvíli seděly a koukaly na vodopád a pak Artex spustila.
,,Hele... Um... Promiň že se ptám, ale... Proč si vlastně dřív byla tak zlá?" zeptala se.
,,No, těžko říct. Předtím než sem se vůbec dostala do Tartaru sem byla potulná kouzelnice. Pravda, že mě nikdo nebral moc vážně. Nakonec sem se vrátila do své rodné vesnice a vzdala sem to. Tam sem ale v knihovně narazila na kouzlo, které prý přenese cokoliv do úžasného světa, kde je každý mocný. Přenesla sem tam sebe, ale i celou vesnici. Najednou sem byla mocná a všichni se mě báli. V Tartaru mě každý respektoval. Teda dokud nepřišla princezna Twilight." vyprávěla Trixie.
,,A... to se tě báli i tvoji rodiče?" zeptala se zvědavě Artex.
,,Moji rodiče? Já, já byla sirotek. Když sem byla mimino, rodiče mě nechali před sirotčincem. Kupodivu sem tam ale byla jediný jednorožec. A k tomu sem moc neuměla kouzlit. V naší vesnici nebyla žádná škola pro jednorožce a tak sem se musela učit sama z knih. Proto hned jak sem byla dost velká, utekla sem." vysvětlila Trixie.
,,Takže ty nevíš co se s tvými rodiči stalo?" ujišťovala se Artex.
,,Ne, vlastně ne. Ale ta klisna co vedla sirotčinec říkala, že to byli nejmocnější jednorožci ve vesnici a že mě opustili aby mě uchránili před černou magií." zavzpomínala Trixie.
Artex se nadechla aby něco řekla, ale vyrušil ji hlasitý hrom a blesk, který udeřil do vodopádu.
Když elektřina projela vodou a blesk zmizel, Artex se zvedla a vyšla k vodopádu.
Trixie nejistě šla za ní.
Artex se postavila před tekoucí vodu a ta se před ní rozestoupila jako opona.
Za ní byla jeskyně.
Artex do ní vešla a Trixie na nic nečekala a proběhla těsně před tím, než se voda zase vrátila do původního stavu.
Obě se zastavily a šokovaně se podívaly na hromady kamenů různých tvarů a velikostí, které se v jeskyni válely.
,,Já říkala že je tu hafo šutrů." připomněla hrdě Rainbow, stojící vedle Trixie.
,,Ježišmarja! Ona je tu zase!" vyhrkla vyděšeně Trixie.
,,Kdo zas?" zeptala se nechápavě Artex.
,,Rainbow Dash přece!" řekla Trixie, jako by snad bylo úplně normální vidět duchy.
Artex dělala že to normální je a přišla k jedné hromadě kamenů.
,,Hele a nevěděla by kterej z těch kamenů je ten Bouřkový?" zeptala se lhostejně.
Trixie se otočila na Rainbow.
Ta jen bezmocně pokrčila rameny.
,,Tak prej ne." odpověděla Trixie.
,,Tak mi poď pomoct." navrhla Artex a odvalila magií jeden z velkých kamenů.
,,Ty taky pomáhej." řekla přísně Trixie s pohledem na Rainbow a šla taky hledat.
Rainbow roztáhla křídla a letěla prohlížet kameny.
,,Máte něco?" zeptala se Trixie po chvíli.
,,Ne." odpověděla Artex.
,,Bohužel." odpověděla Rainbow.
,,Musí to tu někde být!" nedala se Trixie.
,,No jo, ale my ani nevíme jak to vypadá." pokrčila Rainbow rameny.
,,To je pravda. Artex? Nevíš jak by ten kámen měl vypadat?" zeptala se Trixie.
Artex zakroutila hlavou že ne.
,,Tak tohle bude ještě dlouhý." řekla Trixie a těžce dosedla na zem jeskyně.

Taková kapitola trochu o ničem, ale aspoň ste se dozvěděli něco o Trixie. :D
Mimochodem sem si do konceptů přidala (jinými slovy připravuju) pokračování knih Křivdy a Klan Zpřetrhaných obojků, jménem Mishap a Klan Bílých Vlků. :)