Her Secret (Marauders) CZ

32. okamžiky štěstí

Sirius si během toho, co Rachel na improvizovaném podiu koktala něco jako proslov dával jednoduché rozkazy.

Rachel řekla, že je Remus odvážný a nesobecký a že mu vděčí za záchranu? Fajn, tak teď zatleskej a trochu se usměj.

Remus se začervenal a James do tebe strčil a začal se tomu smát? Zasměj se taky, ty pako.

Právě vylezla Kate s Jonasem z toho rohu? Okamžitě se podívej jestli není rozcuchaná a...

Sirius v duchu zaúpěl. Žádný koukání na Kate, přikázal si.

Ale moc mu to nešlo. Zvlášť když si sedla vedle něj a Jonas si šel stoupnout někam dozadu.

„Zmeškala jsem něco důležitého?" zašeptala směrem k němu.

„Nevím, co je podle tebe důležitý." Řekl tlumeným hlasem, ale nepodíval se na ní.

Protože je zřejmý, že je pro ni důležitější muchlování ve výklenku s Jonasem, než morální podpora své kámošky.

„Siriusi, děje se něco?" Položila mu ruku na zápěstí a naklonila se k němu tak, aby mu viděla do obličeje.

„Jasně že ne." Odbyl ji.

„A zatancuješ si pak se mnou?"

Všechny buňky v těle na Siriuse křičely, ať řekne jo, ale jenom ty buňky z mozku se nějak vzpíraly. Copak se jednou líbá s Jonasem a pak s ním chce tancovat? Jasně, je to jenom tanec a oni jsou z jejího pohledu kamarádi, ale stejně.

„Prosím. Potřebuju se odreagovat. Od toho přece párty jsou, ne?" zkusila to znovu.

„Kate," nadechl se a kouknul se jí zpříma do očí. „Jonas se s tebou určitě odreaguje rád."

Sirius sice celou tu dobu co tancovala s Jonasem přemýšlel o tom, jak je oddělit, ale přece si s ním nemůže takhle hrát. Nemůže si jen tak přijít a v jednu chvíli mu dupat po srdci a v druhou chvíli v něm vzbudit naději, jen proto, aby ji pak zase uhasila.

„Rozešli jsme se." Prohodila jakoby nic.

„V tom případě... si stejně dojdi pro někoho jinýho." Chtěl ji znovu odmávnout, i když se mu zdálo, že se snad udusí štěstím. Jenže když viděl, že se zatvářila dost ublíženě, tak dodal: „Mám v sobě tolik ohnivý whiskey, že bych se neudržel na nohou." Uchechtl se.

Vlastně je jedno kolikrát mu Kate ublíží. Hlavně když jí nic ubližovat nebude. Navíc se k jeho úlevě rozesmála. Musel jí dupnout na nohu, protože právě rušila Remusovu část programu.

„Mimochodem, kdo se rozešel s kým?" chtěl ještě vědět.

Kate chvíli zaváhala, ale nakonec přiznala, že ona s ním. Bůh ví, jestli to je pravda.

„Víš co?" usmál se na ní a vzal jí za ruku.

Remus s Rachel už se jen ukláněli a většina lidí tleskala – program skončil.

„Nevím." Nejistě mu oplatila úsměv.

„Možná bych ještě nějaký ten tanec zvládnul."

Znovu se rozesmála. Bylo to hezký, vidět ji takhle.

***

Remus si sednul vedle Rachel na jedinou volnou pohovku. Byla zastrčená úplně vzadu v místnosti, a tak neváhal ani chvíli si sem jít sednout. Jen Rachel měla asi stejný nápad.

„Tak jsme to přežily." Hlesnul.

„Hm." Zamračila se, ale koukala se při tom na skleničku, kterou držela v ruce.

Remusovi vrtalo hlavou, jak se tak rychle dokázala prodrat tou masou lidí až k baru a zpět. Ale tak Rachel je teď spolu s ním celebrita, takže je to vlastně lehký. Ostatně jemu taky lidi udělali uličku, když se sem chtěl dostat.

„Remusi," oslovila ho po krátké pauze. „Já vim, že máme ten čistej ubrus - nebo cos to říkal." Dala si nohy na pohovku a čelem se opřela o kolena.

Remus stejně poznal, že ta sklenička asi nebyla její první.

„Čistý list." Opravil ji jemně.

„Jasně. Ale nemusel ses na tom podiu tvářit, jakože za to že tě Bellatrix mučila nemůžu já. Protože můžu. Měla jsem ti nějak pomoct. A mě mrzí, že jsem to neudělala. Ale bylo by stokrát lepší, kdybys mi prostě řekl, jak mě za to nenávidíš, než mi dávat falešnej ubrus." Trošku se rozhovořila.

Remus si dal chvilku načas se zpracováním toho, co mu právě Rachel řekla. Sice je pravda, že je trošičku opilá, ale lidi když jsou opilí, tak dělají a říkají jen to, co by ve skutečnosti chtěli udělat nebo říct. A jestli si Rachel myslí tohle – čili přesný opak toho, jak tu situaci vidí on – tak by si to měli vyříkat.

„Rachel?" oslovil ji a přisunul se k ní o kousík blíž. Protože jestli si myslí tohle, tak to jak se na něj nekoukala a odbývala ho od té doby pramení jen z jejího úplně nepatřičného pocitu viny. Nehnusí se jí.

„Co?" kuňkla.

„Ty za to nemůžeš. Nepomohla bys mi, kdybych se musel koukat na to, jak Bella mučí i tebe. To spíš já bych se měl omluvit tobě. Kdybych je zvládnul, tak bys neměla otřes mozku."

Vytlačila ze sebe něco jako smích. „A otřes mozku je o hodně horší, než kletba Cruciatus. Remusi, já tomu mohla zabránit. Mohla jsem ti pomoct, ale já jen stála za dveřma jako úplná husa a nezmohla jsem se ani na pitomý Bombardo."

„To by nepomohlo. Zapečetil jsem ty dveře trošku líp."

„Jenže to jsem nevěděla. Měla jsem to aspoň zkusit."

„Nikdo tě z ničeho neobviňuje. A to jak jsem ve své půlce programu řekl, že tě mám rád, to nebyla lež."

„Fakt ne?" zeptala se se značnou nadějí v hlase a zvedla k němu hlavu.

„Vlastně tě mám ještě mnohem radši." Hlesnul a naklonil se k ní.

„Remusi?" zašeptala naléhavě.

No jasně. Měl vědět, že mu nedovolí, aby ji políbil. To že k němu necítí nenávist, neznamená, že ho miluje.

„Můžeme zrušit ten čistý ubrus?" řekla už hlasitěji.

„List." Opravil ji automaticky. „Můžeme. Ale proč?"

„Asi by se totiž nehodilo, kdyby se dva náhodní lidé jen tak na jedný párty políbili, když se vůbec neznaj"

Nenechal jí domluvit a políbil jí. Hned ho rukama objala kolem krku a přitáhla si ho malinko blíž. Nezdálo se, že by jeden nebo druhý chtěli ten polibek ukončit. Jen si užívali přítomnost toho druhého. Jejich polibky byly sladké a to jiskření mezi nimi mnohem intenzivnější, než kdy dřív.

Kazila to už jen jedna věc. Jedna dotěrná myšlenka. Jedno Remusovo malé chlupaté tajemství, do kterého krásnou brunetku, kterou teď líbá nemůže ani náhodou zatáhnout a ohrozit ji tím.

Jenže tahle myšlenka se mu z hlavy vypařila ještě dřív, než si stihl uvědomit, co by podle ní měl udělat – odtrhnout se od Rachel. Teď momentálně měl plnou hlavu jen jí a jejích polibků. To ostatní až zítra.

Páni, na tohle jsem se těšila hodně dlouho. Hope you like it. Lucy