Jsem více člověk nebo GHOUL?

Kapitola 12 - Ale to ne...

Joel:

"Co?!" zeptal se Max.
Shiro se podíval na Toma. Tom se usmál, pak se podíval na Shira a polkl.
"Cože se z ní stalo?" zeptal jsem se jich.
Damian vzdychl: "Moje manželka... ugh... víte jak jste si mysleli, že jsem chcípl? Jak na to město vybouchla atomovka?"
"Táta na vás dával pozor... či jste v pohodě... či to v pohodě zvládnete z města a tak řekněme... oh welp... napadla nás Riko." odpověděl Tom. "Byl jsem na střeše jednoho domu společně s mamkou a tátou."
Shiro se podíval na mě jako kdyby mu něco došlo.
"Shiro...? Děje se něco?" zeptal jsem se ho.
"Když jsme bojovali... když jsem se vyhnul... všiml jsem si někoho... ale byly to stíny..." polkl Shiro.
"Počkat... Riko?" zeptal se Sebastian. "Když se tu objevila, tak jsi o ní nic nevěděl... přeci... bys..."
"Musel jsem lhát! Nechtěl jsem aby věděla, že něco vím! Ale... při tom jak mě unesla... zjistil jsem, že vše ví..." odpověděl Damian.
"Bojovali jsme na střeše... a Riko mě praštila..." odpověděl Tom.
"Nakonec moje manželka přiběhla k Tomovi a... pak jí ruply nervy... rozeběhla se proti Riko a Riko do ní stříkla pomocí injekce to sérum."
"Sérum?" zeptal jsem se Damiana zmateně.
"Sérum co z člověka udělá Ghoula. Prostě mu změní tak systém, že je to až nemožné." odpověděl Damian.
"Jenže pro někoho jako je ona..." vzdychl Tom.
"To nemožné není." dopověděl Bruce.
"No, manželka ležela na zemi a já bojoval proti Riko. Pak jsem si všiml manželky... stalo se to z ní... a utekla pryč... dobojoval jsem proti Riko a myslel jsem si, že jsem jí zlikvidoval..." odpověděl Damian. 
"Počkat ale... takže... cože?" zeptal se Perry. "Proč jste nás sledovali...?"
"Sledovali jsme vše, co se dělo ve městě... všimli jsme si i vás... a pak té laboratoře co bouchla... ve kterém bylo to sérum..." odpověděl Damian.
"Ale v té laboratoři nic nebylo!" vykřikl Max. "CESTOVALI JSME V ZASRANÉ MINULOSTI! VŠE JSME ODTAMTUD DOSTALI!!!"
Podíval jsem se na Sebastiana: "A co když to ani v té laboratoři nebylo?"
"Jak to myslíš?" zeptal se Bruce.
"Vezměte si... máte jedno město, co jde prostě totálně do sraček. Nooooo... a pak máte atomovku která míří na to město." odpověděl jsem.
"Jasný... na co by jí bylo dát to sérum do laboratoře odkud všichni jsou daleko? To sérum by tam nedosáhlo." odpověděl Sebastian.
"To sérum..." polkl Shiro.
Sebastian se na mě podíval: "Bylo v té-"
"Zatracené atomovce..." dodal Bruce.
Damian si promnul oči a pak si rukama přejel po obličeji: "To... nemyslíte vážně..."
Perry flákl do zdi a běžel pryč.
Vzdychl jsem: "Jdu za ním..."
Max kývl a já odešel.

Shiro:

"Takže počkat... tím mi chcete říct, že Ghoulem může být kdokoliv?" zeptal jsem se jich.
"Může a nemusí. Podle toho kam až se ten virus z toho séra dostal." odpověděl Bruce.
Max vzdychl: "Vrátili jsme se v minulosti kvůli zasrané zombie apokalypse... a nakonec bum... hele Ghoulové..."
Tom se na mě podíval a ukázal mi ať s ním jdu pryč z domu.
Šel jsem s ním pryč z domu. Dostali jsme se na nějakou střechu a já se ho zeptal: "Co je?"
"Hele... vím, že mi možná úplně nevěříš... a proto ti to chci říct dřív..." odpověděl Tom.
Chvíli chodil po střeše a přemýšlel.
"Co?" zeptal jsem se ho.
"... víš jak Perry skončil v nemocnici? Ano stal se Ghoulem v tu noc... když skončil v nemocnici." odpověděl Tom.
"Jak to myslíš?" zeptal jsem se ho.
"Zachránil jsem ho..." odpověděl po chvilce Tom.
"Cože jsi?" zeptal jsem se ho.
On vzdychl a stoupl si co nejblíže přede mě: "Ta noc... jakmile skončil v nemocnici... procházel jsem se po střechách. Uviděl jsem Perryho, který utíkal. Jakmile jsem se podíval před čím to utíká... uviděl jsem jednoho Ghoula. Jmenoval se Kirama. To je jedno... pak se mi povedlo zabít toho Ghoula, dřív než sežral Perryho. Ale bylo moc pozdě... věděl jsem to... Perry měl roztržené-"
Díval jsem se na něj a vzdychl jsem.
"Podívej... Shiro... neříkám abys na mě nebyl naštvaný, klidně buď... máš na to právo, ale... chci jen abys mi věřil... chci s tebou zůstat navždy a nechci aby se ti nic stalo. Chci-"
"Serou mě ty tvé zatracené kecy. Takže už drž laskavě hubu a..." odpověděl jsem.
Hned po tom co jsem domluvil, tak jsem ho políbil.
On se mi po chvilce podíval do očí a usmál se.
Běhali jsme ještě chvíli po střechách a najednou jsme uslyšeli ránu a střelbu.
Seskočili jsme tam a uviděli jak před obchůdkem stojí dvě policejní auta.
Dostali jsme se opatrně dovnitř, díky zadnímu vchodu a uviděli Joela, který se schovával za pultem. Tekla mu krev z pusy.
Stáli jsme tam a já se ho zeptal: "Co se sakra stalo?"
"Pohádal jsem se s Perrym... vyhodil mě do obchodu a- ..." zamumlal Joel.
"Jak se asi odsud máme dostat?" zeptal jsem se.
Najednou se ozvala střelba. Vedle mě prolítla kulka. Tom se lekl a tak si vyndal luk. Rychle střelil na to místo, odkud šla ta kulka. 
...
Šíp narazil policistovi do hlavy. Policista spadl na zem, mrtvý. Joel vstal a díval se na nás.
Podíval jsem se na Toma a řekl jsem: "Děláš si prdel?"
"Byl to zatracenej omyl! Lekl jsem se!" řekl Tom.
"Ale co s tím asi tak-" 
Viděl jsem jak se Joel a Tom zatřepali a spadli na zem. Jakmile spadli tak jsem uviděl policisty s-
SAKRA!
Vzal jsem si luk a šípy a vyběhl jsem z obchodu.
Běžel jsem po střechách a pak jsem uviděl jak z jedné uličky nějaký Ghoul táhne Perryho do jednoho auta.
Uviděl jsem za sebou policisty.
Pokračoval jsem v cestě.
To mi fakt scházelo...
Nakonec jsem unikl policistům a šel domů.

Max:

Díval jsem se okolo sebe a pak jsem řekl: "To si snad ze mě děláte prdel..."
Sebastian se na mě podíval: "Co se děje?"
"... to jsme tu minulost posrali tak my, nebo už byla dávno v sračkách?" zeptal jsem se ho.
"Ať to bylo jak to bylo... nějak se to prostě podělalo... myslím, že ta druhá odpověď svědčí za vše." odpověděl Sebastian.
Najednou byla slyšet rána zavření vchodových dveří.
"To musí být Joel a Perry... už se nejspíše vr-" 
Podíval jsem se na Seba a pak na vchod do obýváku. To je Shiro... Proč je sám...?
Shiro k nám přišel s očima v slzách a pustil nějaký luk na zem...
To je ten luk co měl Tom!
Damian polkl a podíval se na Shira: "Co je?"
"... on... je pryč..." odpověděl vzlykavě Shiro.
...?