Zachraň mě!

Zbláznil se?

,,On nás potrestá.Jsme jeho loutky.On je náš pán."

Opakuje stále dokola.Nenávidím když si někdo neustále stěžuje.Ještě chvíli ho poslouchám a když už mi konečně praskají nervy,zastavíme se a vyjedu na něj:

,,Můžeš držet chvíli pusu?Už pěknou chvíli tě tahám na zádech a ty mi přitom kňouráš do uší.Když si teda chceš stěžovat,tak si stěžuj tak,aby to byly smysluplné věty a já se něco dozvěděla!"

Je sticha.Stojí podepřený o zeď a jen tak na mě ublíženě kouká.Dobře,přehnala jsem to.Ale říkal si o to.

,,Omlouvám se,ale jsi hrozně těžký a já jsem z tohohle místa vyděšená.Nevím co se to tady děje.Nevím proč tu jsem a ani proč tu jsi ty.Chci se odsud dostat co nejdřív a zajít na policii.A je mi úplně jedno jestli jdeš se mnou nebo tu zůstaneš a pomalu umřeš...Já chci jen domů.Je to tu strašidelné a psychopatické."

,,Odsud se nedostaneš!Zkoušel jsem to.Je to přestavěné na labyrint."

Tohle je jediná smysl dávající věta,kterou za celý můj pobyt tady byl schopen dát dohromady.
Rozhlížím se mezitím okolo a hledám cestu ven.Teď stojíme uprostřed recepční haly.Dříve čistá a upravená nemocnice teď vypadá šíleně.Vymlácená okna jsou zatlučena dřevěnými prkny.Na ně někdo krví napsal runy,pentagramy a různé satanistické symboly.Zaschlé bahno a krev pokrývá zdi a podlahu.Nemocniční náčiní je roztřískané a poházené všude kde se dá.Je to tu nechutné.

C:,,Řekni mi něco,proč jsme tady?"

J:,,Já tu jsem z prostého důvodu.Ale tvůj důvod přítomnosti mi není znán.Třeba si jen Valentine chce po dlouhé době užít s mladou krví."

C:,,Přestaň,to je nechutný.Neříkej takové věci.Kdo je Valentin?

Po tom co řekl o mě a proč tu jsem se mi dělá opravdu moc špatně když na to pomyslím.A kdo je vůbec Valentine?A co znamenají všechny ty symboly napsané na stěnách,podlaze a oknech?Prohlížím si je upřeně a snažím se v nich něco číst.Samozřejmě nerozumím ničemu.

J:,,Už jsi přišla na to že tu je něco v nepořádku že?Zaujaly tě runy.Dobré znamení."

Jen co to dořekl podlamují se mu nohy a on padá na špinavou zem.Přes půlku místnosti letím k němu a jsem tu neuvěřitelně rychle.Jako kdyby jsem u něj stála celou dobu.Přiložím svou hlavu k té jeho a poslouchám,jak zpomaleně a nejistě dýchá.Ruku pokládám na jeho čelo a zjišťuji,že má silnou horečku.

Pane bože,slyším jak jsem někdo jde.Popadám Jayce a rychle se schováváme za hromadu nějakých krámů.Koukám se na něj,do jeho krásné tváře a přemýšlím,jaký asi může být.Najednou slyším příšerný mužský naštvaný řev.

,,Uklidni se,Thomasi.Najdeme je."

Vykročili z poza rohu dva mohutní muži.Svalnatí,zarostlí,špinaví a nehorázně smrdí.Byl z nich cítit zápach ryb.

  ,,Uklidnit se?Lovec zdrhnul a ta pitomá holka s ním!Valentine nás nechá zabít Jasone!Uvědomuješ si,že pokud je do večera nenajdeme skončíme jako Clark a Kenny?"

Bezva,už zjistili že jsme utekli.A já že utela s ním? Ani náhodou,on utekl se mnou ty obludo!A teď vím kdo nás tu drží.Valentine.Sice nevím kdo to je,ale mám to v plánu zjistit.

Hromotlukové odešli a já sedím vedle Jayce.Koukám na něj a cítím slabé zmáčknutí pravého zápěstí.Dívám se na něj.Drží ho jakási chlapecká ruka.Bože,musela jsem ho chytnout když tu byly ty dva.Rychle ho pouštím a modlím se,aby to nevěděl až se vzbudí.

O dvě hodiny později

Sedím ještě pořád schovaná za hromadou.Nemůžu riskovat nic,teď,když už o nás ví.A Jayce tu samotného nenechám.Sedím,opřená zády k němu a hraju si se zlatým přívěskem od mé matky.Přemýšlím a vůbec si nevšímám toho hluku,který vydal Jayce.Takže si myslím,že pořád spí.Něčí ruka mi najednou zacpala ústa a druhá ruka obejmula hrudník.Srdce mi buší jako o závod.

,,Když už chceš hlídat,musíš si krejt i záda.Nikdy nevíš co tě může překvapit ze zadu."

Pošeptal mi do ucha slabý hlásek.Je to Jayce.Leknutí ze mě seskakuje a můj tep se uklidňuje.Otáčím se a najednou....