Sam
Opět tam stála. Sledovala oblohu plnou zářivých oveček a jejich pastýře.
Nerad jsem to přiznával, ale bylo mi jí líto.
Celé dny byla sama. Neměla ani jednu kamarádku či kamaráda. Rodiče s ní trávili snad jen narozeniny a možná vánoce.
Ani to ne... Byla v obrovském domě se zahradou úplně sama.
Má mysl aniž bych chtěl se stále vracela k ní. Proč jsem se s ní vlastně nikdy nedal do řeči.
A najednou začaly mraky plakat. Nejspíš místo ní. Místo až moc chytré a neoblíbené holky, která bydlela naproti. Neznám ani její jméno. Nic nevím.
A ona se na mě otočila.
Nechodil jsem večer pozorovat pouze hvězdy.
ČTEŠ
Koukali jsme na noční oblohu✔
Short StoryJe nás víc, co večer sledujeme noční oblohu? Hvězdy s Měsícem a vzpomínáme nebo na někoho čekáme? Příběh je věnovaný všem, co se cítí sami a myslí si, že nikde není někdo jim podobný. -čeká na korekci
