Chris
Neměla sluchátka a dala mi tak skvělou příležitost.
Jakoby mi chtěla dát šanci nebo spíš někdo nahoře. Pomalými kroky jsem se k ní přiblížil a položil jí ruku na rameno.
"Ahoj."
"Ahoj?"
"Dalas mi konečně důvod to nevzdat?"
"Netuším, jak to myslíš?"
"Nemáš sluchátka..."
"Zapomněla jsem si je."
"Budu dělat, že to nemyslíš vážně."
"Musím jít, promiň-"
"Christian."
"Promiň Chrisi."
"Nashle tajemná dívko."
A zmizela pryč.
"Tvůj hlas byl pohlazením mé prázdné duše."
ČTEŠ
Koukali jsme na noční oblohu✔
Short StoryJe nás víc, co večer sledujeme noční oblohu? Hvězdy s Měsícem a vzpomínáme nebo na někoho čekáme? Příběh je věnovaný všem, co se cítí sami a myslí si, že nikde není někdo jim podobný. -čeká na korekci
