23. kapitola - Konec

201 12 2
                                    

.....Pak už se jen usmál a chytl Stilinskiho pod krkem.

V tu chvíli mě přešel smích.

Měla jsem za to, že chce zabít mě a ne ostatní.

A najednou se ve mně něco zlomilo.

Zničehonic jsem měla potřebu je chránit.

Za každou cenu.

V tu samou chvíli, kdy chytl Stilese pod krkem, se celým domem ozval hlasitý řev.

Všichni si okamžitě přiložili dlaně k uším, jako by jim to snad mohlo pomoci.

Začali pomalými pohyby klesat k zemi.

Některým z uší tekly tenké pramínky krve.

Řev ustal ve chvíli, kdy všichni leželi nehybně na zemi.

Tedy, skoro všichni.

On ne.

Díval se mi do očí.

Poznal mě.

Poznal, že já jsem ta, kterou celou dobu mučil, ta, které zabil matku, ta, která měla v osudu vepsánu jeho smrt.

Jeho chvilkové nepozornosti využil Deaton a udělal kolem něj kruh z jasanu horského.

Nemohl utéct i když se o to snažil.

Podívala jsem se na něj a jasan začal pomalu doutnat.

Během chvilky z něj vzešly plameny, které se pomalu dostávali k Přízraku.

Nakonec pohltili i jeho.

I když to byl můj otec, nelitovala jsem ho.


Moc Vám všem děkuji za přečtení a GirlOfOriginality děkuji i za hvězdičky 😊😄
Moc si toho vážím.

SeekingKde žijí příběhy. Začni objevovat