Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Žena přistoupila k malému chlapci.
,,Ahoj, já jsem Talia."
Chlapec poznal, že není jako ostatní.
Byla jako on.
A jako ONA.
,,Dobrý den."
Usmála se.
Pak přešla k posteli a podívala se na malou spící holčičku.
,,Je roztomilá."
Chlapec se usmál a kývl hlavou na souhlas.
,,Co to má na krku za přívěšek?"
,,To jsem jí vyrobil. Dal jsem jí ho k jejím prvním narozeninám. Byl jsem jediný, kdo ji měl rád. Její otec na ni jen křičel a bil ji. Všichni ti lidi okolo jen stáli a dívali se. A tak jsem za ní začal v noci chodit. Vždycky jsem vešel pootevřeným oknem a hrál si s ní. Vždycky když mě viděla se usmívala. A pak jsem zaslechl, že bude mít narozeniny. Když jsem se vracel domů lesem, uviděl jsem malý kousek vzácného druhu jasanu. Hned jsem ho vzal a přesně jsem věděl co udělám. Vyřezal jsem z něj dvě růže. Jednu jsem věnoval jí a jednu jsem si nechal pro sebe. Uvázal jsem ji na šňůrku a zavěsil na krk. Tu noc jsem jí slíbil, že ji ochráním. A taky to, že díky té růži ji vždycky najdu a ona zase na oplátku najde mě."
,,A co se stalo potom?"
,,Když jsem potom odcházel domů, zaslechl jsem rozhovor mezi strážnými. Mluvili o tom, co jí chce její otec provést. Byly to strášné věci. A já se v tu chvíli rozhodl, že ji musím odvézt pryč. Bohužel jsem tu noc natrefil i na jejího otce. Byl nevrlý a vyhrožoval mi. Potom se mě zeptal na jméno a já jsem mu řekl, že se jmenuju Ryan Brightmoore. O pár hodin později už nás pronásledovali strážní. Po několika dnech útěku jsem se schoval v malé jeskyňce, ve které mě našel šerif."
,,A jak se tedy jmenuješ doopravdy?" zeptala se a mile se při tom usmála.
,,Alexander. Alexander Walters."
,,Pěkné jméno. A jaké si vybral pro svou sestřičku?"
