°7°

49 12 3
                                    

Proběhla jsi kolem mě, avšak já se ani nepohnul a dál sledoval místo, odkud jsi vyběhla. Když jsem si to konečně uvědomil, rychle jsem zatřásl hlavou, ale tvá postava už mizela v lese. Vyběhl jsem z místa a snažil se tě dohnat. Marně! Nejen, že jsi měla celkem velký náskok, ale hlavně jsem zakopl o snad jediný kámen, který na té cestě byl a svým obličejem tak políbil tu prašnatou cestu. No jistě, to se může stát jenom mně!

Moc se omlouvám, že strašně dlouho nebyla kapitola, ale neměla jsem nic předepsaného. Teď by to mělo vycházet normálně, takže další bude v úterý :)

Krásný zbytek dne, Markéta

Páteční běhKde žijí příběhy. Začni objevovat