Když jsem se vzbudila ležela jsem přivázaná k posteli v malé šedé místnosti s vyrytými slovy na zdech.
Nemohla jsem se hnout ani promluvit. Bylo to jako bych byla v tranzu, ale při tom jsem dokázala vnímat co se kolem mě děje. Neptejte se mě kdo jsem nebo odkud pocházím nedokážu vám to říct... nepamatuji si nic co se mi kdy stalo. Nedokážu si vybavit co jsem dělala, kde jsem žila a s kým.... nic prostě nic.
Čím víc jsem si snažila vzpomenout kdo jsem a kde jsem tím víc jsem měla pocit, že mě někdo sleduje.... nikoho jsem neviděla a ani neslyšela bylo to všechno divné.
Najednou někdo promluvil " Divím se že ještě žiješ. Taková zranění by jen tak někdo nepřežil." Nedokázala jsem odpovědět,ale to jsem zřejmě ani nemusela. Do místnosti vešel chlapec. Vypadal tak na 16-17 let, byl hubený a měl ořechově hnědé vlasy, malá ústa, nos jako knoflík a.....a jeho oči. Jeho oči mě zaujali ze všeho nejvíce byli velké a upřímné, měla jsem pocit, že se v nich utopím.... a pak jsem si všimla jejich barvy. Měl je fialové, překrásně fialové. Nemohla jsem tomu uvěřit byla jsem ohromná, ale najednou mi před očima problikla chvilka kdy jsem je viděla jak se mění na rudě červenou.... vypadalo to jako vzpomínka.... ale spíš se mi to jen zdálo.
Vtom mě z toho snu vyškubnul jeho hlas " Doufám, že už ti je líp Roseto. Vím nemůžeš mluvit. Toho se neboj odezní to,ale budeš se muset ještě trochu vyspat a pak se půjdem projít ano?" usmál se, mě spadly víčka a já usnula s myšlenkou :ja jsemRoseta?.... ale kdo je on?
ČTEŠ
Vzpomínky nebo sny?
ParanormalDívka se probudí a neví kde je a ani kdo je. Při hledání své minulosti potká nové přátele ale u staré nepřátele. Poznávání kdo je ji bolí ale nemůže se přestat snažit to zjistit.
