Plugboy {Larry Stylinson♡}

4

Prsty menšího bruneta pohladil po tváři. Vpíjel se mu do očí, chtěl si zapamatovat jejich barvu, jejich tvar a způsob, jakým se na něj dívaly. Takovým drzým, svůdným ale přesto tak poddaným a podmanivým.

,,Takže když mi nic není..."

,,Nejspíš bys měl jít."

Louis sklopil hlavu. Byl o tolik menší, než Harry.
Nechtěl na sobě dát znát, že se mu vůbec nelíbí, kam tento rozhovor míří.

,,Podívej se na mě Lou." promluvil a konečky prstů se dotknul jeho tváře. Musel se tak snažit, aby to vypadalo, že ho nechává odejít bez jakékoliv zábrany.

,,Harry." povzdechl tiše. Jeho dech se dotknul Harryho tváře.

,,Nechám tě v klidu obléct."

,,Dobře." se sklopenou hlavu se chopil svého trička, džín i boxerek a dal se do oblékání.

Harry stál opřený o svůj pracovní stůl a pozoroval ho.

,,Uvidíme se ještě někdy?" zeptal se ho s nadějí v hlase.

,,Jsem tvůj lékař, tak asi jo."

Louise jeho slova zabolela. Řekl to tak bez citu, jakoby mu to vlastně ani nevadilo.

,,Naschle Harry."

,,Zatím Louisi."

Louis vypadl z ordinace, ani se na něj nepodíval. V čekárně už nikdo nebyl. Sesunul se do koženého křesla, složil hlavu do dlaní a nahlas zanadával.

Zvednul hlavu, podíval se po místnosti až se zastavil na bílých dveří vedoucích do místnosti, kde ještě před chvílí stál nahý.

Nepřemýšlel.

Prudce se zvednul, doběhl ke dveřím, trhnutím je otevřel a vešel dovnitř. Harry pořád stál zapřený o stůl.

,,Louisi!" překvapeně vydechl.

Menší muž na nic nečekal, několika rychlými kroky překonal vzdálenost mezi nimi a přitáhl si ho do drsného polibku.

Harry si ho přidržel u sebe, dlaněmi mu svíral a mačkal zadek.

,,Harry..." zakňučel potichu Louis, když se jejich rozkroky o sebe otřely.

Zaklonil hlavu, aby měl kudrnáč lepší přístup k jeho krku a klíční kosti, zatímco mu Louis roztřesenýma rukama rozepínal knoflíčky u bílé košile.

Dlaněmi zkoumali každý kousek odhalené kůže. Z drsných polibků se stali jemnější a vášnivější, ale u těch dlouho nevydrželi, stejně to nebyl jejich styl.

,,Nečekal jsem, že se vrátíš tak rychle."

,,Nečekal jsem, že mě necháš odejít."

,,Jakože jsi nechtěl odejít?"

,,Hah, to jsem neřekl!"

,,Jsi si jistý?"

,,Nechtěl jsem... abys mě pustil."

,,Chtěl jsi, abych tě přitlačil na tenhle stůl, právě takhle?"

,,Oh, ano, ah!"

,,Abych z tebe serval všechno oblečení a vzal si tě přímo tady?"

,,Umm... jo."

,,To ale neudělám."

,,Coooo?" zoufale se na něj podíval, jakoby byl schopný začít prosit o každý další dotek.

,,Vezmu si tě, to se neboj, několikrát, ale o moc praktičtější to bude na lehátku."

,,Ah, Harry!" vykřikl, když byl prudce natlačen na lehátko.

,,Nebudu si tě připravovat."

,,Nemusíš."

,,Nebudu tě šetřit."

,,Předveďte se Pane doktore."

,,A-ahhh." zakňučel, když mu zatahal za vlasy a prsty druhé ruky ho dráždil na vstupu.

Jeden, druhý prst. Další dávka slin a třetí.

Hrudníkem se položil na ono lehátko, dlaněmi svíral jeho okraj, zatímco mu Harry líbal hýždě a připravoval na další metu.

,,Ahrr." hrdelně zavdzychal, když konečně zasunul svůj penis do jeho zadku.

A pak to začalo.

Už se ani nohama nedotýkal země. Měl je kdesi volně svěšené, mezitím co mu to kudrnaté stvoření vyšukávalo duši z těla.

,,Haroldee!" napůl prosebně a napůl varovně zavzdychal.

,,Tak na to zapomeň." zadýchaně mu odpověděl a bral si ho ještě hlouběji, rychleji a tvrději než doposud.

,,Já. Už. Ani. Nemůžu. Křičeeeet. Sakra!"

,,Musíš něco vydržet."

♧K

Ano, opravdu jsem zvedla svůj liný zadek a sedla si s mobilem ke krbu a napsala tento dílek.
Plánuji přidávat pravidelně, tak se máte na co těšit -snad to tedy bude stát za to-.

#HappyBdayToMe