Nemohla jsem se ani pohnout, ten pocit bezmoci mě zabíjel jen jsem čekala co se bude dít. Chvíli jsem nic neslyšela "Je pryč" řekla jsem si pro sebe a byla ráda ale najednou mě něco shodilo na zem a začalo táhnout za nohu pryč a pak škrtit já se tomu bránila neviděla jsem ani kdo to je , ale věděla jsem že je to můj konec. Začala jsem se s ní rvát, neviděla jsem ani do obličeje nic. Už jsem se nemohla nadechnout a navíc my došli síly smířila jsem se s tým že tady zemřu ale pak.......
ČTEŠ
My Dear Stolker (Ml)
FanfictionKaždý den jí sleduji jak si volá s kamarádkou... Jak každý den chodí do školy... Vždy stojím opodál a sleduji jí, nikdy si mě nevšimla. Pamatuji si jí s dětství byli jsme nejlepší kamarádi ale to je už minulost pomstím se jí za to.. Bude trpět jako...
