Bonjour lidičky moc se omlouvám že dlouho nevyšla žádná kapitola , ale nějak tak trochu jsme se soustředila na školu , ale teĎ bude vycházet každý den další kapitola. A vydám někdy později i nové knížky.
Otevřela jsme pomalu a nejistě dveře a vešla do bílé místnosti ? Jo do bíle místnosti "Co to ? Nechápu to proč tu je jen tak bílá místnost , jako pro srandu nebo co ?" řekne si pro sebe a jde pomalu dál "Mám nějaký divný pocit s téhle místnosti, slyším kroky ?" zeptala jsme se sama sebe a chtěla jít dál , ale bylo pozdě někdo otevřel dveře "A teď je po mě." Počkat to nejsou oni, kdo vešel teda do té místnosti když tu nikdo není. "Tahle místnost je vážně divná." rychle se otočím za sebe , kde stojí nějaký chlapec "Ahoj co tu děláš ?" řeknu nejistě a podívám se na něj . Někoho mi to připomíná... Někoho takového jsem znala , ale co se stalo teď proč si na něj nevzpomenu ? Proč si na něj nevzpomenu ! Mám s ním tolik vzpomínek , ale ne a ne si vzpomenout na něj "Chybí mi." řekne spadne na kolena.
----------------------------Minulost-----------------
"Mari Mari si v pořádku ?!""Jo jen jsem spadla , to bude v pohodě." usměje se a pomocí jeho ruky vstane "Díky za pomoc""Nemáš zač , vážně si v pohodě ?""Jo neboj se o mě""Budu nechci ať se ti něco stane""Aww to je milé , ale vážně je to už dobré." Usměje se a jde s ním do parku.. "Na" usměje se na něj a podá mu zmrzlinu "Díky"
ČTEŠ
My Dear Stolker (Ml)
FanfictionKaždý den jí sleduji jak si volá s kamarádkou... Jak každý den chodí do školy... Vždy stojím opodál a sleduji jí, nikdy si mě nevšimla. Pamatuji si jí s dětství byli jsme nejlepší kamarádi ale to je už minulost pomstím se jí za to.. Bude trpět jako...
