From brothers to lovers [POZASTAVENO]

Část 13.

Rafe: Šššššššš.....*stále jsem mu držel pusu dlaní aby neřval na celé okolí*
*rozhlédl jsem se a díval jsem směrem k Samovi a Betty jestli si náhodou nevšimli jak jsem ho sem ztáhl...zdá se že ne*
Hehe..a teď si jen můj..."bratříčku".*ďábelsky se na něho usměju a začnu se pomalu přibližovat k jeho obličeji když v tom...MNE KOPL DO KOULÍ! JAAAAU!*

Natte: *rozutekl jsem se a utíkal směrem domů* *po chvíli jsem dorazil domů a tam už mne čekali rodiče*
Jsem doma! *zařval jsem na mamku do kuchyně která vařila oběd*

Mamka: Vítej doma Natthene! *oplatila jsem mu pozdrav*
Oběd bude za chvíli hotový.Zatím si běž umýt ruce a běž do pokoje.Pak tě zavolám.

Natte: Dobře mami.*vzal jsem tašku a utíkal jsem do mého a Samového pokoje*
Jsem rád,že jsem doma..*řekl jsem tiše* *hodil jsem tašku ke stolu a svalil se na postel*
*"Co to mělo znamenat?! Proč mi to udělal? Chtěl mne snad vyprovokovat? Nebo to udělal ze srandy?",v hlavě mi lítaly myšlenky na které jsem si sám nedokázal odpovědět*
Jestli dneska přijde k nám domů a bude tu s náma bydlet...tak se asi zblázním.*zamumlal jsem do polštáře když v tom jsem uslyšel mamku* "Natthene! Jídlo!" Ano mami,už jdu!
*zakřičel jsem a šel dolů se najíst*

Mamka: Tak jak ses měl ve škole? A slyšel si už o svém vzdáleném bráškovi,co se sem bude stěhovat? *kouknu na něj a při tom jím*

Natte: *málem jsem tu polívku vyprskl,"Tak že to je pravda.Sakra! Jestli mi něco udělá,tak to řeknu Samovi a ten si ho podá."*
No..jako každý normální den a jo slyšel.Už se nemůžu dočkat.*hodil jsem na mamku falešný usměv a dál se věnoval jídlu*

Mamka: Tak to jsem ráda.*usmála jsem se a odnesla si svůj talíř*
Když tak Rafe bude mít pokoj naproti tvému a Samovému pokoji.
Kdyby jste tam byli 3,tak by to bylo už moc.*uchechtnu se*

Natte: *"Yeees...tak to jsem si fakt oddychl."* Jo..to by bylo fakt moc.*uchechtnu se též a donesu mamce talíř od polévky*
Tak já jdu zatím do pokoje.*dám mámě pusu na tvář a odejdu nahoru*
*když přijdu do pokoje uslyším jak mi zapípal mobil*
Že by mi někdo napsal? *zvednu mobil,odemknu ho a vidím že mi píše Sam*
Ahoj Natte.Dneska se půjdu večer kouknout na zápas,ve kterém hraje Betty.Slíbil jsem jí to.Promiň..budeš muset přivýtat Rafea v našem domě sám.

Aha..no..tak dobře.Škoda..budeš mi tu chybět. :(

Neboooj..já ti to pak vynahradím lásko.❤

Tak joo.😊 Budu se těšiit.Zatím se měj a drž pěsti i za mne té naší Betty.✊

Natte: No nazdar...tak to je v prdeli.Docela se bojím..doufám,že mi nic neudělá.*nadechnu se a vydechnu*
To zvládnu.

Natte si zatím dělal úkoly a pak poslouchal hudbu až do večera.Večer měl přijít Rafe a Natte byl pořád nervózní.
Ta hudba ho utišovala...byla to jeho droga na uklidnění a odpojení ze světa.

Natte: *poslouchám písničky se zavřenýma očima když v tom..ucítím něčí ruku na mé tváři*
*hned se kouknu kdo to je a cuknu sebou*
Rafe! C-co tu děláš? To už je tolik hodin? *sednu si a začnu couvat dozadu ke zdi na posteli*

Rafe: Ahoj bratříčku.Ani mne nepozdravíš.Hmmm..to není hezký.
Už je šest večer.*usměju se na něho a začnu za ním lézt po čtyřech protože ho nechci nechat utéct jak před tím*
Tentokrát mi neutečeš.
*"Ten hlupáček ani neví,co mu chci udělat."*