From brothers to lovers [POZASTAVENO]

Část 11.

Natte: *když jsem mu ruku podal,pevně mi ji zmáčkl a držel mi ji asi půl minuty..také se mi díval do očí s úsměvem na tváři*
Eeeh..Rafe? Můžeš mi tu ruku prosím pustit?

Rafe: E-eh..promiň.*pustím mu ruku* Jen...někoho mi připomínáš.Někoho..velice známého.Hmm...no..to se mi asi jen zdá.*usměju se na něho a otočím se směrem k tabuli*

Natte: *"Známého? Mne teda nikoho nepřipomíná.Vždyť jsme se nikdy v životě nepotkali.",otočím se k tabuli též*

Konečně skončila první hodina a Natte,Sam a Betty si vzali svačiny a šli nahoru na střechu (doufám,že víte jak to myslím xD ),kde si sedli na lavičky a začali si povídat o Rafeovi.

Sam: Tak že...*začnu si rozbalovat svačinu a při tom mluvím na Natthena*
Natte..říkal ti něco o sobě?

Natte: Ne.Jen že se jmenuje Rafe a prej mu někoho připomínám..nevím teda koho,ale prý jo.

Sam: Hmmm..*zamyslel jsem se nad tím*
To je divný..odkud by tě měl jako znát?

Betty: Hele kluci...nezaslechli jste jeho příjmení? Třeba by jsme si ho mohli vyhledat na internetu.*koukám se na ně*

Natte: Dobrý nápad! Ale...ne neslyšel jsem.Co ty Same? "Ne.Já ho taky neslyšel.Hele a nechceš se ho zeptat Betty?

Betty: Proč já? Naah..ach jo.Kdybych vás neměla ráda tak to neudělám,ale když jsme nej kámoši..tak fajn.*protočím očima a pak se zasměju,obejmu je a jdu hledat Rafea*

Natte: Mohl jsem jít i já.*kousnu si do svačiny a kouknu na Sama*

Sam: Ne! Jsem rád,že jsi nešel.Vždyť nevíš co je zač.Bůh ví co by ti provedl.Třeba je taky gay a mohl by tě znásilnit nebo by tě začal mlátit..a to bych si pak neodpustil.*kouknu smutně na zem*

Natte: Aaaw...ty si sladkej.*pevně ho obejmu*

Sam: Heh..ty víc.*obejmutí mu oplatím,rozhlídnu se kolem jestli nás nikdo nevidí a rychle mu vlepim pusu na tvář*

Natte: *trochu jsem se začervenal a v ten moment..jsem měl pocit že nás někdo sleduje*
*otočím se a uviděl jsem jen stín jak šel pryč "Věděl jsem to."*

Sam: Huh? Co je Natte? *kouknu se za něho a pak na něj*

Natte: Myslím,že nás někdo sledoval.Viděl jsem ten stín,který se otočil a šel dolů po schodech,když jsem se otočil na něj.

Sam: *vezmu ho za ramena a otočím ke mne* Nedělej z toho vědu.Třeba to byla Betty nebo Rafe nebo kdoko-..počkat.Rafe! Betty! Musíme ji najít.Musíme jí pomoct s tím hledáním a získáváním informací.Nemůžeme tu sedět jak pecky.

Natte: Souhlasím s tebou.*zvedneme se a utíkáme dolů po schodech hledat Rafea* *když jsme si řekli po pár minutách že se rozdělíme tak jsem Rafea našel*
Rafe! Rafe! *běžím za ním a křičím na něho*

Rafe: *"Kdo to na mne křičí?,otočím se a uvidím že to je Natte* Jeee..to jsi ty.Potřebuješ něco?

Natte: Ano..jen..nech mě..vydechnout.*dýchám jak o život..utíkal jsem všude možně sprintem abych ho našel*
Huff..dobrý.Mám na tebe jednu otázku..jak se jmenuješ celým jménem?
*pohlédnu mu konečně očima do jeho*

Rafe: Celým? No..jmenuji se Rafe Thomas Lee.*koukám se na něho s úsměvem na tváři když v tom uvidím jak mu do tváře úplně naskočil šok*

Natte: L-Lee? Tvoje příjmení je..Lee? To jako fakt?! *chytnu ho za límec a stisknu ho v pěstích a při tom stojím na špičkách protože jsem malý*

Rafe: A-ano.Co je na tom? Vždyť je to úplně normální příjmení.Teď..kdyby si byl tak laskav a-"Ne! Já chci vědět..proč se jmenuješ stejně jak já a můj brácha?"
C-co? *úplně jsem na něj vyvalil oči* Tak že..to celou dobu byla pravda! O můj bože! *tak pevně ho obejmu že nemůže skoro dýchat,začnou mi téct slzy*

Natte: Co? Já ti nerozumím..a přestaň mne obímat.Vysvětli mi to! *on mne ale nepustil..aspoň teda začal vysvětlovat*

Rafe: Já...já jsem tvůj vzdálený bratr,kterého jsi ještě nikdy nepoznal a ani nevíš,že existuju.*trochu jsem se smutně zasmál a pustil jsem ho*

Natte: *jen jsem měl otevřenou pusu a zíral na něho jak na boha*
C-c-c-coooo?!! Ty že jsi můj b-b-bratrrr?!

Najednou přiběhne Betty a Sam a uvidí je,jak se spolu baví.

Pokračování příště.❤
Díky za přečtení.😁

~Beth~