Lesní dívka

9.kapitola ∆

Tato kapitola je věnována @bloodstarcreepy

Bella

Pořád jsem na toho kluka musela myslet.Nevím proč ale zdál se mi povědomí.

Ustlala jsem si na mechu a lehla si.Domů se mi nechtělo a tak jsem se zavrtala a sledovala,jak ke mě jde srna s malým kolouškem.Lehli si ke mě a já položila ruku na toho malého.

Pár ptáčků se vedle mě uvelebilo taky.Já,obklopená zvířaty usnula.Ráno jsem musela vstávat brzy,protože byla škola.Nachystala jsem si věci které jsem si vzala z domu,byl kousek odtud protože byl v lese.

Pak už jsem jen zamávala zvířátkům která mě po celou dobu sledovala a vyrazila v nové uniformě do nové školy.

Šla jsem po pěšině lesní cestou a za chvíli už jsem viděla naši školu která byla na kraji města.S úsměvem na tváři jsem vešla dovnitř a celá nedočkavá hledala kancelář ředitele.Jen jsem se rozhlížela a potom jsem narazila do nějakého kluka.Svět je malý.Řekla jsem si když jsem poznala blonďatou kštici.

Nemýlila jsem se byl to Kou,kluk ze včera.Hned jak mě rozpoznal usmál se a podívala se na mě ještě zářivějším úsměvem.

,,Ahoj co tu děláš...ne počkej já už vím,tohle si myslela tím, že se uvidíme hodně brzo."Řekl a zasmál se.Chtěla jsem ještě něco dodat ale najednou se sem přihnal hlouček dívek a obklopili Koua ze všech stran.

Byla to tak vtipná podívaná že jsem se jenom začala tiše smát.Pak jsem se na něj znovu podívala a jeho obličej mi naznačovala že potřebuje pomoct. Přišla jsem tedy k nim a řekla

,,Dobrý den slečny můžu si na chvíli půjčit Koua?"Podívali se na mě a s opovržením se mě zeptali.,,A to jako proč?"No,slíbil že mi to tady ukáže, jsem jeho kamarádka ze základky."Kou se usmál a potvrdil to. ,,Tak jo tak půjdeme pojď Bello." Pokynul mi rukou a šli jsme směrem ke kanceláři.

Když už jsme byli kousek od hloučku holek usmála jsem se a podívala na něj.Ten se také šklebil.,,Co to bylo za holky?"Zeptala jsem se.,,Moje fanynky.Ty asi nevíš co dělám že?",,No ne vlastně ani ne." Jenom se zasmál a podíval se na mě, trošku jak to mám říct,vyzývavě.,,Lepily se na mě protože jsem idol.Fotí mě do časopisů a tak.",,Aha,proto máš taky pěkný úsměv."

Ani jsem nevěděla že jsem to řekla nahlas,dokud se nezačal smát. Podíval se na mě.Já jsem zrudla a trošku se zastyděla.Celá rudá jsem se na něj podívala.,,Ne já to myslela tak že jako...no..."Vymlouvala jsem se a nevěděla jsem co říct,ale to už jsme naštěstí stáli před kanceláří.

Zaťukali jsme a počkali až nám ředitel otevře. Otevřel nám a pokynul ať jdeme dál.,,Koho nám tu vedeš Koue?",,Bellu,je tu nová."
,,Ty budeš ta nová žačka že?" ,,Ano pane."Usmála jsem se na něj.Milý chlapík,starší ale milí.

Dal mi učebnice,rozvrh a já málem štěstím skočila až ke stropu,když jsem zjistila že jsem s Kouem ve třídě.

Zatím odešel a já si zařídila ještě potřebné věci, podepsala papíry a udělala ješte různé věci abych tu mohla studovat.Potom jsem se vydala k třídě,ve lteré jsem měla být.Hledala jsem chvíli ale nemohla jsem to najít, když mi potom ale nějaký žák řekl kam mám jít.

Našla jsem to a hned jak jsem vešla do třídy visely na mě pohledy udivených kluků a holky si začali šeptat.Hned po mě přišel učitel a pokynul mi ať se představím.

,,Ahoj jsem Bella Misaki,je mi 17 let a budu tu s vámi chodit celý rok."Trošku jsem se uklonila a podívala se po třídě. Viděla jsem vzadu v lavici Koua s nějakým modro vlasým klukem s popelavě modrýma očima.

Hned jsem zamířila za ním a sedla si do lavice před ním,ve které seděl kluk s bílými vlasy s růžovým nádechem a růžovočervenýma očima.To bude ještě zajímavé.Řekla jsem si když jsem ještě uviděla blonďáka se sluchátky uších a červenovlasého kluka kterého jsem viděla tehdy v lese.

Byli zajímaví. Určitě se někteří znali.O přestávce jsem se otočila.,,Je to tu zajímavé." Řekla jsem.,,To ano."Potvrdil mi a potom ještě řekl.,,Tady tohle jsou mí bratři."Ukázal na modrovlasého a na další dva,kteří sem přišli.

Můj soused odešel hned jak zazvonilo se zamračeným pohledem.Nejspíš bručoun.,,Tohle je Ruki."Ukázal na svého souseda.Potom na kluka s karamelovými vlasy a očima.,,Yuma." a na zelenovlasého kluka s červeným baretem na hlavě a očima stejné barvy jako vlasy.,,A tohle Azusa.",,těší mě že Vás poznávám."

Řekla jsem a mile se usmála.opravdu zajímavé.Naposled jsem se na ně podívala a otočila se zpět do lavice. Pak už se věnovala jenom uspořádávání učebnic na příští hodinu...

Uff...řeknu vám je opravdu vyčerpávájící psát tak dlouhou kapitolu.Snad bude stát zato. 😜
Vaše miraculousXvendy