BAD BOY : LUKE HEMMINGS

Čtvrtá část

Ráno mě oslnila záře slunečních paprsků a já vylezla z postele. Rozčesala si vlasy a namalovala se. Zapnula jsem si náhrdelník od mé mámy dostala jsem ho než umřela. Dodnes otce nenávidím. Vzpomněla jsem si na svojí firmu a vzala telefon. Vzal mi to Nathan. ,,Nathan: Čau šéfko co máte v plánu kromě svatby o , které jste nám neřekla? Megan: chtěla jsem se vás zeptat jestli jste už odstranili ty poslední tři firmy , které jsem vám naposled zadala. Nathan: jasně že ano šéfová dokonce se nám podařilo zničit další čtyři. Megan: to jsem moc ráda. Chtěla bych vás poprosit jestli by jste nepřijel na svatbu informace o celý svatbě vám zašlu do zpráv ať se dostaví lidi ze seznamu ten vám taktéž zašlu. Již nic víc nepotřebuju prodej jsem vám zadala tak se podle něj řiďte. Nathan: jistě šéfová a necháte si své příjmení? Megan: chtěla jsem si ho nechat ale bojím se o to zažádat. Nathan: odkdy se mafiánka jako vy bojí? Megan: sama nevím ale rozhodnutí uvidíte na svatbě při konečném rozhodnutí. Nathan: dobře nashle šéfko. Megan: Nashle Nathane." Típla jsem hovor a zamyšleně stála na místě. Mám se Luka zeptat hned nebo to na něj vybalit na místě. No nic přesunula jsem se do kuchyně kde seděl otec a Luke. ,,Megan: Dobrý ráno. Luke: Ahoj princezno seš nějaká natěšená." Otec ani neodpověděl a odešel nejspíš ven. ,,Megan: Drž hubu! Luke: Takhle se mnou mluvit nebudeš na to si nezvykej! Megan: Tak mě neser jako bych měla být nadšená z toho že si budu brát psychopata , který mě bude mlátit, znásilňovat a všemožně týrat! Luke: Kurva Meg já jsem ti říkal že bych ti nikdy neublížil tak sakra proč na mě vidíš jen to špatný?! " Nevím co mu na to mám říct tak jsem radši odešla na terasu kde máme lehátka. Kašlu na to nemám hlad. Lehla jsem si do lehátka a pokoušela se usnout. Po chvilce sem usnula. (SEN: Jsem zavřená někde v tmavé místnosti a mám spoutaný ruce i nohy. Slyším kroky , které zesilují. Otevírají se dveře a v nich stojí Luke s kapesním nožem. Blíží se ke mě a já se nemám jak bránit začíná na mě šahat má nepříjemně studené ruce . Brečím a prosím ho aby přestal je mi to nepříjemné poté vezme nůž a přejíždí mi po kůži na jednou se rozpřáhne...) Rychle otevřu oči a vyděšením vyjeknu , když spatřím před sebou vysmátého Luka. ,,Luke:  Děje se něco ? Křičela si ze spaní. Megan: ne jen se mi něco zdálo. " Dřepl si ke mě a chytl mě za ruce. ,,Luke: sice jsem pořád naštvaný ale to teď jde stranou co se ti zdálo? Megan:  držel si mě zamknutou , svázanou v nějaké tmavé místnosti a ubližoval si mi." Z pohledu Luka: Měl jsem slzy v očích. Nikdy bych jí neublížil jsem hajzl ale jí bych vědomě neublížil. Už zase pohled Megan. Stále držel moje ruce a díval se mi do očí měl v nich slzy.,, Luke: mohla bys mi prosím věřit ? Megan: dddobbře. " vykoktala jsem. Už jsem to napětí nevydržela a obejmula ho. Ucítila jsem na svém krku drobné kapičky jeho slz. ,,Megan: Promiň. " Zašeptala jsem. ,,Luke: znám tě už od dětství měl jsem tě vždycky rád. Nechápu proč se mě bojíš." Zavzlykal. ,,Megan: od dětství ?? Luke: ano od dětsví. Megan: proč si tě nepamatuju? Luke: to nevím. " Odtrhli jsme se od sebe a já Lukovi podala kapesník. ,,Luke: děkuju. " Přišel ke mě otec. ,,James: Jdi se připravit za 3 hodiny to začíná tak ať seš připravená. Megan: dobře , už jdu. " Domalovala jsem se a vyndala si šaty . Položila jsem je na postel a přiložila k nim i závoj. Pořád jsem měla špatný svědomí a tak zašla na venkovní terasu kde byl Luke. ,,Megan: Luku ??? Luke: ano, princez . Megan: potřebuju s tebou mluvit. Luke: tak povídej . Megan: já ..... bych si chtěla nechat svoje příjmení. Luke: Proč ?! Megan: mám vlastní firmu a chci mít svoje práva v manželství. (když si nechám svoje příjmení nemá právo mi ubližovat a mám právo obchodovat bez toho se vzdávám všech práv) Luke: Tak to ne budeš mít moje příjmení a na tu firmu zapomeň budeš pracovat jen pro mě! Megan: nesnáším tě Lukasi! " Vyběhla jsem k sobě do pokoje kde sem zamkla a sjela po dveřích k zemi. Hned sem se rozbrečela. Koukla sem se na mobil kolik je hodin. Sakra! Už mám necelou hodinu. Nechci si ho brát! Sakra! Musela sem se zklidnit a jít se rychle přemalovat. Když už make up byl dokonalej tak jsem si na sebe hodila šaty a závoj a čekala na příchod otce. Eště horší  informace byla , když jsem viděla z okna hafo lidí. Měli sme se brát na jednom z hradů teď si nepamatuju název . No nic. Rozrazili se dveře a v nich stál otec s nejohavnějším úšklebkem výhry. Neochotně jsem se ho chytla a šla pomalu po schodech dolů. Vyšli sme ven a já si všimla mích pracovníků hned se mi chtělo zase brečet. Jak jím mám říct že firma se ruší. S jiskřičkami slz v očích jsem přešla k Lukovi. ,,Oddávající : Táži se vás pane Luku Roberte Hemmingsi  berete si zde přítomnou Megan Stephanie Wingsten ? Luke: Ano. " Otočil se na mě. ,,Oddávající: Táži se vás paní Megan Stephanie Wingsten berete si zde přítomného Luka Roberta Hemmingse ? Megan: