Kapitola 6.

21 0 0
                                    

Probudila jsem se do černo černé tmy,což u mě není zrovna moc obvyklý.4 hodiny ráno?!Jako fakt?Bylo mi celkem jasný,že už neusnu,proto jsem skočila pod sprchu,vzala si čistý oblečení,zkrátka se zkulturnila.Začala jsem přemítat o včerejšku,spíše o Harrym a jeho nabídce.I když nabídka to nebyla nebo byla,ale on už si dávno odpověděl.To mi bylo podobný,jsme stejní,částečně.Se zapálenou cigaretou jsem vyšla na chodbu,utopená ve svých myšlenkách.
"Dobré ráno" nevěřila jsem vlastním očím.Přede mnou stála vysoká mužská postava,s kudrnatými vlasy,pověstnou potetovanou rukou a oslňujícím úsměvem,z něhož jste se roztáli jako ledovec z důsledku globálního oteplování.
-C-co tu sakra děláš?!
"Ty mě prostě nemůžeš přivítat ani jednou vlídně co?" Drzý úsměv mu pořád nemizel z tváře.
-Je půl šestý ráno a navíc tu nebydlíš.
"No,zaprvý je čtvrt na sedm a zadruhý-
-čtvrt na sedm,jak to doprdele?!Bezva,zase nestíhám Nancy mě zabije.
Otočila jsem se na patě a zapadla do bytu,bouchla dveřma on ale dovnitř strčil nohu a tím mi zabránil nás oddělit.
"Odvezu tě."
-Né dík. Pronesla jsem bez jakýkoliv emocí.
"Nebyla to otázka.Odvezu tě."
Nechtěla jsem,aby měl pocit,že mě vlastní i když ho s největší pravděpodobností už dávno měl.Ale vážně jsem nechtěla přijít pozdě,takže děkovací proces začal v momentě kdy jsme scházeli schody k hlavnímu východu.
"V tomhle jezdíš?Kdo k sakru seš?Děláš do drog?Vlastníš casino?" Chrlila jsem ze sebe otázky v momentě kdy jsem spatřila zaparkovaný černý Range Rover.
-Nelíbí se ti? Optal se s nejistotou v hlase.
"Ne to ne,já jen.." Na chvilku jsem váhala jestli to říct.
"..naposledy jsem jela autem v devíti letech." Pousmála jsem se.
-Tak si to po dlouhý době připomeneš. S těmito slovy mi otevřel dveře.
Nastartoval a vyrazili jsme.
"Děkuju." Pronesla jsem do hrobovýho ticha.
"Za všechno." Doplnila jsem,když jsem viděla,jak se nadechuje,aby vychrlil otázku.Zbytek cesty proběhl v tichu.

"Zdravím Nancy!" S křikem jsem vtrhla do bufetu.
"Bello?! Co tu děláš?Je víkend,máš celé dva dny volno!"
"J-já,aha.Zapomněla jsem." Bezva Bello,to se ti povedlo,tleskám.Teď jen doufej,že už odjel.
"Tak upaluj a užij si volno,koukej jak je venku krásně,sluníčko svítí,nádhera!"
Nesnáším slunce.
"Dobře,nashle Nanc."
"Isabello,málem bych zapomněla,tvá výplata!Na tu máš."Podala mi obálku s penězi.
"Díky,nashledanou."
Vyšla jsem a vydala se po ulici,rozhlédla se.Jeho auto už tu nebylo.On tu nebyl.Ne,nemrzelo mě to.Možná trochu.Přemýšlela jsem,kde strávím dnešní den.Někde kde bych se ukryla před sluncem a lidmi.Po chvíli přemítání mi to docvaklo.Jediná věc kterou miluju,kromě mýho tetování,samozřejmě.Stopla jsem si taxíka a nadiktovala adresu:"Edelweiss Premier Ballroom." Řekla jsem stručně,taxikář přikývnul a rozjel se.
Zastavili jsme před moderní budovou.Milovala jsem to tu.Dům obléhala zahrada z níž se tyčyly palmy a exotické květiny.Nojo,LA.Tohle byl jediný luxus,co jsem si dopřávala.A když říkám luxus,myslím to doslova.
Ocitla jsem se uprostřed tanečního sálu.Já sama.Ano bylo to drahý,pronajmout si sál pro jednoho,spoustě lidem to přišlo jako vyhazování peněz,ale já to milovala.Miluju tanec.Ten neskutečný pocit svobody,jenž spojí hudba a pohyb,kteří kráčí ruku v ruce a ovládají vám tělo.A tak jsem se nechala těmito nádhernými démony unášet.
"Páni,jsi dobrá,vážně dobrá."Hudba se zastavila já poznala známý hlas.Už zase.
-"Zase mě sleduješ?" Pronesla jsem s ušklebkem na tváři.
"Ne,chodím sem na jógu."
-"Na jógu,vážně,ty?" nedokázala jsem si představit někoho jako je Harry při něčem,jako je jóga.
"Už to tak bude.Tančíš dobře,jak jsem řekl."
-"Správně,jak jsi řekl."
"Ale rozhodně ne líp než já."
-"co prosím?" Nevěřila jsem vlastním uším.Ne že bych někde někdy profesionálně tančila,spíš jsem se nechtěla nechat zastrašit.
-"Tak ukaž co je v tobě!"
Na mou výzvu dlouho nečekal,ale to co spatřily mé oči,to naprosto předčilo všechny mé představy.Neuměl tančit ani trochu,což by mě zase tolik nepřekvapilo,spíš to co následovalo potom.
"Fajn,tak mi to nejde,nemusíš se smát!"
-"Promiň,já...kdyby ses viděl!" Můj smích se opět nekontrolovatelně spustil,už po několikáté.
"Naučíš mě to?" Podíval se na mě s otázkami v očích.
-"Ehm,já...no..není to dobrý nápad." Já a někoho učit tančit?Nenene,nikdy jsem nikoho neučila,jen samu sebe.
"Dlužíš mi to,za ten odvoz,dneska ráno."
"Fajn." Nechápu,že jsem tak rychle rezignovala,ale nehodlala jsem to dál řešit.
Postavili jsme se doprostřed tanečního sálu.Sice jsem předtím tančila street dance,ale tohle jsem si hodlala pořádně užít.
"Takže"Pronesla jsem."Začneme se standartními tanci.První je waltz."

A zničehonic jsme tam stáli,v těsné blízkosti u sebe,unášeni hudbou.
"Bylo to krásný,děkuju." Řekla jsem na konci vstřícně.
-"Moc jsem si to užil,nechceš se tu zase sejít,za týden?"
"Ráda bych,ale jak můžeš vidět,není to tu zrovna nejlevnější a já si nemůžu dovolit sem chodit tak často.Promiň." Nechápu se,najednou jsem k němu dokázala být tolerantní,ba i milá.Nechápu co se to se mnou děje.
-"Aha,tak nic.Můžu na tebe počkat a svézt tě domů?"
"Ne díky,projdu se."
-"Projdu se s tebou."
"Harry j-
-"Nebyla to otázka.Půjdu s tebou." Po těhle slovech se otočil na patě a zmizel.
Za tohle jsem ho nenáviděla.Zase.Nevlastní mě,kdy už to k sakru pochopí?!Fajn,možná jsem byla ráda že jde se mnou ,protože už byla tma a já...ne,nechci vzpomínat nad tím co by se stalo,kdyby tam tu noc co jsem odešla ze salonu nepřišel.

"Chci tě někam vzít." Řekl zničehonic při cestě.
-"Kam?" Obrátila jsem k němu pohled.
"Uvidíš,za chvíli tam budeme."
A opravdu.Nedokážu snad ani popsat svoje pocity,když jsme dorazili na místo.Bylo to dokonalé,ale najednou,najednou tento ráj napadlo něco,nebo někdo,naprosto nečekaně.
"Na zem!" zakřičel Harry a strhl mě s sebou.Ach ta gravitace.Bála jsem se.Ano,už zase a ještě víc po tom,co jsem měla tu čest vidět to monstrum ve své plné kráse.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 17, 2014 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

NeznámáKde žijí příběhy. Začni objevovat