3.kapitola

222 7 0
                                    

Tati promin, ale ja chci vědět co se stalo! A proč se máma zabila a udělám proto všechno!!!!!! Čau!“Vyletěla jsem na horu a zavřela se v pokoji. Co přede mnou tají. Zítra ve škole aspon zjistím něco víc! Lehla jsem si na bok a dívala se z okna jak tma přikrývá naší zahradu. Naše jezírko, naší lípu. Proč jsem tam viděla vyset mámu! Proč jsem se cítila jako ona před tím! Co byla zač! Co udělala tak těžkého! Tak složitého! Proč se hádali! Proč se zabila! Proč to všechno přede mnou tají! Mám tisíc otázek a nedostanu žadnou odpoved! 
……………………………………………………………
(Probudila jsem se a slezla jsem dolů, vyděla jsem tam Mámu! Tátu a mě! Stála jsem tam a poslouchala co se děje! Dívala jsem se na ten příběh! „Majkle není tu bezpečno! Nemužeme jí tu vychovávat, musíme pryč! Co nejdřív! Taro tenhle dům miluju! Nastěhovali jsme se tu spolu! A ne neodejdu nikdy! Máme tu sousedy! Kelsi tu má kamarády! Nikdy se odtud neodstehuju“V tom začal být v domě velký průvan a cizí hlasy!“ Majkle prosím! Nechci, aby jí to zabilo!!! A co by jí mělo zabít?! Ten dům je prokletý! Nemužeme tu být! Ty to neslyšíš?? Co bych měl sakra slyšet,?? J tu všechno v pořadku! Vypadněte s toho domu! Rychle všchni ven! Taro co se děje! Odvez Kelsi k babičce! Dělej! Co ti říkám! Makej!!!!!!!!!! Zůstala tam! Šla k té lípě!“Vezmi si mě! Ale moji dceru nech na pokoji!“ S těmihle slovy se oběsila! )
Bože!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Co to bylo! Promnula jsem si ruce a dívala se okolo sebe. Věechno je v pořádku byl to jenom sen! Jenom sen! Všechno je v pořádku! Vzala jsem mobil 7hodin. Vstala sjem z postele a šla do koupelny, měla jsem na ruce modřinu. To jsem sebou tak házela? Nebo co? Dala jsem se do pořádku, namalovala se a udělala i něco s vlasy, Oblékla jsem se a vzala si malou tašku přes rameno a pomalu jsem vyšla ven. Šla jsem cestou a poslouchala hudbu. Všechny ty lidi, které jse míjela se na mě divně dívali. Před školou jsem se pořádně nadechla a vstoupila dovnitř. Učebna 205M TADY! Zaklepala jsem a vešla dovnitř. Bylo tam 6 lidí sedících za nástroji. „Kelsi! Nevíš jak jsem ráda že ses vrátila, prosím sedni si za klavír. Za klavír??? No? Hrála si na něho! Co?? Já umím hrát na nástroj?? Vedle mě byl chlapec, měl v ruce kytaru a celou dobu se na mě divně díval.. Až moc divně……“Ahoj Já jsem Monika usmála se dívka předemnou Já jsem Kelsi;) Já vím všichni tě tu známe si hvězda;) Co?? Já vás moc nechápu:D Začali něco hrát a já se na ně jenom divně dívala, hráli dokonale…….A já se jenom dívala na klávesy od piana.. Ta melodie, Ta písen mi něco připomínala! Jako bych jí znala! Jako bych jí už slyšela! Položila sem ruku na klávesy a zmáčkla sem je. V tom se šichni zastavili a dívali s ena mě. „Udělala jsem něco špatně??,:OO Právě že naopak trefila si ton! Správný ton ve správné chvíli! Kelsi! Ty si určitě nezapoměla. Znáš tu písen že jo?? Něco mi to stále přípomíná znám tu melodii, ale nevím kdy jsem jí slyšela! Kelsi byla to tvoje nejoblíbenější písen, hrála si jí odmalička.Podala mi nějaké noty.“Kelsi podívej se na ty noty! Číct si taky nezapoměla, počítat taky umíš! Školu si pamatuješ! Tak prosím zkus vytukat tu melodii! PROSÍM! Nemužeš zapomenout na noty!!!“Ty noty jsem znala! Všichni se na mě natěšeně dívali i ten kluk vedle mě. Položila jsem je a rukou jsem začala vytukávat každou notu, kterou jsem viděla na tom papíře.Všichni mi začali tleskat, ale on jenom seděl a ladil si kytaru. Kdo to je? A co mu je? Byla jsem štastná, že něco umím!“Kelsi zkus to na pianu není o moc těžší.“Trochu jsem se bála ale, každý prst jsem položila na správnou klávesu a začala hrát! Ta melodie! Užasně zněla, srdce se mi rozbušilo a Jakobych ty ruce neovládala, jako by hráli podle sebe!

Ross Lynch-Lost MemoriesKde žijí příběhy. Začni objevovat