Chapter 15 (1. část)

7.6K 404 20
                                    

5. měsíc Amyina těhotenství

Sam

,,Mami, můžeš se uklidnit? Neboj, už jsem se o všechno postaral," pronesl jsem do telefonu a zmáčkl tlačítko s číslem patra, kde se nachází můj a Amyin byt. Mamka mě právě poučovala o tom, co mám Amy uvařit. Ano, čtete správně. Já, Sam Parker jsem se za poslední dva měsíce naučil hned několik jídel. Samozřejmě to byla zdravá jídla, které doporučila Amy moje i její máma, aby už tolik netrpěla ranními nevolnostmi. 

,,To je dobře. Budu muset končit. Takže nezapomeň, zítra vás čekáme na obědě. Pozdravuj Amy a dej jí za mě velkou pusu." Nad poslední větou jsem se usmál. 

,,To se neboj. Tak zítra a pozdravuj tátu a prcky," řekl jsem a ukončil jsem hovor zrovna ve chvíli, kdy výtah zastavil. Dveře se otevřely a já se vydal ke dveřím našeho bytu. Odemkl jsem dveře a vešel dovnitř. Zul jsem si boty a s taškou, která byla převážně plná ovocem a zeleniny, jsem se vydal do kuchyně odkud se linula voňavá vůně. Když jsem vešel do kuchyně, musel jsem se usmát. 

,,Oh, ty už jsi doma?" zeptala se mě se širokým úsměvem Amy, která právě stála u trouby a vyndávala z ní formu na dort. Položil jsem tašku s nákupem a vyrazil jsem k ní. Amy mezitím položila formu na prkénko a pak se ke mně otočila. 

Amy

Otočila jsem se na Sama, který mě hned objal. Teda, objal ... Moje bříško bylo už docela velké a Sam si dával velký pozor, aby se na něj moc netlačil. 

,,Jo jo. Mohl jsem dneska odejít dřív. Nebylo moc práce. A stihl jsem ještě zajít nakoupit a chystám se udělat nějakou zeleninovou polévku, kterou mi doporučila máma." Protočila jsem očima. 

,,Už zase polívka?" zeptala jsem se. Sam se ode mě odtáhl a zamračeně se na mě podíval. Potom obě ruce položil pod mou bílou noční košilku a pohladil mě po bříšku, ve kterém rostlo naše dítě. 

,,Je to zdravá věc a udělá to dobře jak tobě, tak malému. Potřebujete vitamíny a ..." 

,,To je smůla, že si dneska žádnou polévku nedáme. Před chvíli jsem objednala hranolky, hamburgery a taky jednu velkou pizzu," oznámila jsem mu jako nic a jednou rukou jsem mu vjela do vlasů, abych si ho přitáhla k sobě. On se ušklíbl a pak mě políbil. Polibek jsem mu opětovala. Jednou rukou mi sjel na zadek, který silně zmáčkl. Zasténala jsem. 

,,Ale, zítra ti tu polívku uvařím, je ti to jasné?" zeptal se mě a pak mě znova políbil. 

,,Ano, tati," zasmála jsem se proti jeho rtům. On se zasmál taky a pak mě znovu a znovu líbal. 

8. měsíc a dva týdny Amyina těhotenství 

Amy

,,Teď hraješ ty, Bene," zasmála jsem se, když jsem pohlédla do jeho obličeje. Byl naštvaný, že prohrává. Naštvaně sáhl po kartě a pak ji vyhodil. 

Přesně takhle teď vypadala moje zábava. Většinu času jsem pobývala u Parkerových, abych nebyla doma sama, jelikož Sam trávil dost času v práci. Chtěl být více doma, ale povinnosti mu to bohužel nedovolili. 

Právě jsem seděla na bílém gauči v dlouhém Samově tričku. S Benem a Anou jsme často hráli společenské hry, abych se nenudila. 

,,Au," zašeptala jsem a chytla jsem se za břicho, které mě najednou zabolelo. v okamžiku se u mě objevila Samova mamka. 

,,Jsi v pořádku?" zeptala se starostlivě. 

,,Ano, jen dneska kope více než obvykle." Pokusila jsem se o úsměv, ale ten mě rychle přešel, když se naše děťátko znova pohnulo. Najednou jsem pod sebou ucítila mokro. 

,,O můj Bože, já asi rodím." Ben s Anou se jako na povel zvedli a vylekaně mě pozorovali. 

,,Zachovejme klid. Bene, zaběhni k Samovi do pokoje a vezmi dolů tašku, kterou má Amy připravená do nemocnice. Ano, ty zavolej Samovi, že je to tady. Hlavně klid, ano?" řekla Samova mamka. Chytila mě za ruku a pomohla mi vstát. 

,,Neboj, to zvládneme." Usmála se na mě povzbudivě a já ji úsměv napůl vrátila. 

_______________________

Ahoj!

Tak je to tady! Amy rodí a za chvíli tu bude mimi Parker ... Tedy možná ... :)

Každopádně Vám moc děkuji za Vaší podporu, komentáře a zprávy. Prostě děkuji Vám za všechno. 

Už se to pomalu blíží ... Myslím tím, že se blíží konec Parkerových a vlastně i konec mé srdcovky. No, nejradši bych se rozpovídala, ale to nechám na konec, protože moc dílů už nezbývá ... Vlastně zbývá jenom druhá část 15. kapitoly a pak epilog ... 

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥

ParkeroviKde žijí příběhy. Začni objevovat