"Promiň, síla zvyku"

1.6K 133 17
                                    

Harry's POV

Je tak nádherná. Je tak nádherně nevinná, když spí.

Pomrvila se mi v náručí a pomalu otevřela oči.

"Dobré ráno" řekl jsem a políbil jsem ji

"Co tu děláš?" Zeptala se ospale

"Spím vedle své ženy"

"Myslela jsem, že budeš v práci"

"Lásko, je sobota"

"Promiň, síla zvyku" řekla- ano, pracoval jsem i o víkendech.

"Co tak jít do zoo?" Navrhl jsem

"Sice jsme tam byli nedávno s Niallem, ale můžeme jít"

"S Niallem?" Zeptal jsem se celkem otráveně, štve mě to.

"Ano" chtěla se dostat z mé náruče

"Kam chceš jít?"

"Zkontrolovat děti a pak hned do sprchy"

"Běž do sprchy, půjdu za dětmi" řekl jsem

"Dobře"

__________________________________

Udělal jsem nám snídani, která byla přichystaná na stole a teď jsem krmil dvojčata.

"Otevřít" usmál jsem se, jsou od přesnídávky strašně upatlaní.

"Dobré ráno, zlatíčka" pozdravila Lily a dala každému pusinku na hlavičku.

"Já pusu nedostanu?" Postěžoval jsem si, tak mi ji dala, ale taky na hlavu-do vlasů.

"Hej.."

Vzala ode mě jednu přesnídávku a začala krmit Matea.

"Hejji" zažvatlala Darcy

"Moje jméno? Proč řekla moje jméno? Já jsem táta. Řekla už 'táta' ?"

"Jo, řekli slovo táta, ale nebyl jsi tu"

"Budu hádat. Byl tu Niall" řekl jsem dost vytočeně. Lily nic neříkala.

"Řekli mu táta? Jemu?"

"Harry uklidni se, ani neví co to slovo znamená"

"Nechci, aby mu říkali táta, já jsem táta."

"Já vím, že jsi táta. Ale-"

"Co ale? Hm? Že Niall je tu vždycky pro vás?"

"To já jsem doprdele taky!"

"Nekřič a nenadávej, prosím." Řekla, to ne.. v jejích očích vidím zase jen zklamání. Zklamání ze mě.

"Omlouvám se" objal jsem ji a dal jí pusu na spánek.

"Miluju tě" řekl jsem, pořád nic neříkala.

Jen se zhluboka nadechla a otočila se na mě.

"Co takhle dát děti na starost babičkám a udělat si pěkný den?" Zeptala se, což mě velice překvapilo.

"Souhlasím" políbil jsem ji na rty.

"podívej se ven na hvězdu, tak moc tě miluju" je ráno. Schválně, jestli se nachytá.

"Nechci se dívat na Slunce, pak nic neuvidím" zasmála se

"Jsi pro mě jako Slunce. Žhavá hvězda, bez které bych nic neviděl"

"Dlouho jsi takový nebyl" usmála se na mě

"Jaký?"

"Sladký" políbila mě a spojila si ruce za mým krkem.

Přesadil jsem si ji na má stehna, kolena měla u mých boků, byla čelem ke mně.

"První bychom měli odvést děti k prarodičům" řekla, podíval jsem se na mrňata, bedlivě nás sledovali.

"To bychom měli" ještě jsem k tomu zakýval hlavou.

The best || h.s. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat