The best || h.s. ✔

"Nevidíte můj šarm?"

"Máte někdo nějaké otázky?" Zeptala jsem se, když jsem jim dořekla svůj proslov, teď jsem v Cambridge.

Na mojí vysněné škole.

Přihlásila se asi půlka třídy, tak jsem vyvolala jednu holku v modrém tričku.

"Kde máte manžela?" Zeptala se, dobře, zase se bude točit všechno kolem Harryho. Protože se nad ním holky vždycky rozplývají.

"Teď je úplně v zadu za vámi" řekla jsem, seděl v úplně poslední lavici. Poslední lavice byly vždy volné. Klasika je, že si tam sedl, vzdycky jsme seděli v posledních lavicích spolu. Měl u sebe kočárek s dvočaty.

"Jak se vám podařilo být zrovna s ním?"

"No.."

"Můžu odpovědět já?" Ozval se Harry

"Do toho" tak tohle si ráda poslechnu.

"Zjednodušeně jsem ji uháněl tak dlouho, dokud nebyla moje"

"Zapomněl jsi zmínit, že jsi byl pěkně dlouho ve friendzone"

"A tady je motivace! I z té nejhlubší friendzone se můžete dostat"

Motivace jak něco teda..

"Sakra.. Mateo utekl" díval se všude okolo.

A já jsem zahlédla moje zlatíčko, jak se snaží utíkat za mnou.

Sešla jsem schodky a vzala jsem si Matea do náruče.

"Jak jste zvládala psaní knihy, když jste se musela starat o děti?" Zazněl dotaz.

"Většinou jsem psala, když dvojčata spala. Ale jinak se o ně staral můj manžel nebo náš dobrý kamarád a v neposlední řadě babičky" řekla jsem

"Tady bych se zase pozastavil" řekl Harry a šel i s Darcy v náruči ke mně, tam, kde bývají učitelé, aby všichni viděli.

"Když si děti zvyknou až moc na mámu, tak budou plakat. Hodně. Nějak moc dávám rady do života" řekl Harry

"Můžu se zeptat na něco vašeho manžela?"

"Jistě"

"Jak jste dokázal sbalit takovou krásku? A ještě jí udělat dvě děti?" Zeptal se jeden kluk.

"Nevidíte můj šarm?" Řekl Harry

Musela jsem se začít smát. Harry po mně hodil pohled.

"Byli jsme první nejlepší kamarádi, věděli jsme o sobě všechno, vlastně ne úplně všechno, nevěděla, že se mi líbí už od mých třinácti let. O šest let později jsem jí vyznal city, řekl jsem jí, že ji miluju. Ona na to, že mě má ráda, než jsem z jejích úst uslyšel slova -miluji tě - počkal jsem si celý rok.
Už jsem si opravdu říkal, že mi to prostě nikdy neřekne, ale jen co přijela z ukončení prvního ročníku tady, šli jsme slavit její narozeniny, tak snad víte, co se děje, když jsou lidé úplně na mol, řekla mi to až druhé ráno potom. Byl jsem ten nejšťastnější muž na světě, myslel jsem si, že už to nemůže být lepší, ale zanedlouho jsme se vzali. A o dva roky později jsme čekali tyhle mrňata. A teď je tu. Všechno co chtěla dokázala. Má naprosto ÚŽASNOU rodinu, dokončila školu svých snů a v neposlední řadě.. splnila si svůj sen stát se spisovatelkou. Všechno co si přejete se může vyplnit, jen musíte najít tu správnou cestu životem."

Lidi začali tkeskat a pískat. Já si myslela, že se rozbrečím.

Harry vždycky uměl natchnout davy lidí.

Otočil se na mě.

"Miluju tě, hlavně neplakej" políbil mě

Musela jsem se usmát.