tattoos.

733 86 8
                                    

Harry

Když jsme se společně vrátili zpátky k Elizabeth domu, řekla mi, že si chce jít na chvíli lehnout a já jí v tom nebránil. Po hodině, kterou jsem strávil v pokoji kde Beth malovala svoje obrazy jsem se rozhodl, že půjdu za ní.

"Kde si byl?" zamumala El rozespale mým směrem a otočila se ke mě čelem.

"Byl jsem se dívat na tvoje obrazy." řekl jsem zatímco jsem se rozešel a posadil se na kraj postele.

"Jak víš že mám s-"

"Tvoje mamka mi to ukázala, když jsem k vám přišel poprvé." přerušil jsem jí a pousmál se.

"Aha." odpověděla a stáhla si rukávy od mikiny. Viděla jak na ně zírám. "Nedívej se na to."

Nic jsem jí na to neřekl, jen jsem si ji přitáhl do objetí.

"Kdy přijedou rodiče?" zamumlal jsem a krátce se na ní podíval.

"Budou v nemocnici oba přes noc." vydala ze sebe a odmlčela se. "Jestli chceš můžeš tady zůstat. Nemusíš platit za hotel."

"Nechci tě otravovat."

"Harry děláš si srandu?" zamumala s úsměvem, byl upřímný. "Jestli chceš, můžeš tu být." pokrčila rameny.

"Až do středy?" optal jsem se a lehl si na záda. Ve středu jsem měl odjíždět.

"Jo."

"Tak dobře, potom si dojdu pro věci do auta." vydechl jsem a znovu se na Elizabeth zadíval, dívala se na má tetování na rukách. "Líbí se ti?"

"Uh, jo. Jsou pěkný." zamumala a dál si prohlížela mojí levou ruku, byla u toho roztomilá. "Proč jich máš tolik?"

"Proč? Ani nevim, když začneš, už nemůžeš přestat." řekl jsem s úsměvem a ona mi ho oplatila.

"Tohle je moc hezký." vydala ze sebe tiše a jemně přejela po lodi, kterou jsem měl na levé ruce. "Líbí se mi."

"Díky." pousmál jsem se.

"Kdy jsi si nechal vytetovat první?" zeptala se a posadila se do tureckého sedu blíže ke mně.

"Asi v šestnácti." pokrčil jsem obočí zatímco jsem přemýšlel. "Jo, jo v šestnácti."

"A to ti to rodiče povolily?" vyptávala se dál. Byla uvolněná, úplně v pohodě jako kdyby jí nic netrápilo.

"Nevěděli o tom." zasmál jsem se a na chvíli se odmlčel. "Udělal jsem to tajně, protože jsem věděl, že oba budou proti. Nikdy nezapomenu na jejich obličeje když jsem jim to ukazoval. Vážně, byla to sranda."

"Tak to moje máma by mě asi zabila." povzdechla si a a nezapoměla se se usmát. "Neni zastánce takovejch věcí, ani táta."

"Ty chceš tetování?"

"Nepřemýšlela jsem o tom, možná někdy." odpověděla a pokrčila rameny. "A ty máš potetovaný jenom ruce?" zamumala, čekal jsem kdy se na to zeptá.

"Ne." usmál jsem se a začal se zvedat z postele. Elizabeth na mě jen koukala, nic neříkala. Přetáhl jsem si triko přes hlavu a odložil ho na postel.

"Děláš si srandu?" zasmála se a prohrábla si vlasy.

"Říkal jsem, že když začneš tak už nemůžeš přestat."

Tyhle konverzace vlastně o ničem byly pro nás oba důležité.

maybe she is different Kde žijí příběhy. Začni objevovat