S•T•A•L•K•E•R [KOREKCE]

[ X ]

Mon s agentem Coulsonem se prudce zaboří do mazlavého bahna těsně vesle potápějícího se chevroleta. Dívka, nehledíc na muže bořícího se do bláta, vyrazí  směrem k červenému autu.

Vyzáhne z batohu záhadnou pistoli a vystřelí s ní na chevrolet. Za prudkého nádechu agenta z pistole velkou rychlostí vystřelí ocelové lanko s hákem na konci, který se zasekne za nárazník červeného auta. Dívka zapne trysky na svých mechanických křídlech. Lanko si omotá okolo pasu a spustí větší výkon na tryskách. Otočí hlavu na červený chevrolet a prudce trhne za lanko. Ujistí se zda pevně drží na svém místě na na své nohy si za doprovodu agentova pohledu připevní malé trysky a ty si ihned aktivují.

Dívka za mlaskavého zvuku bahna vzlétne a ocelové lanko se napne pod náporem sil. Mon se stočí směrem ke břehu a pomalým tempem se k němu blíží. Na ovelovém lanku se za ní pomalu vyahuje červený chevrolet. Agent se s posledních sil natáhne k ocelovému lanu. Dívka se v ten moment zastaví v pohybu. Otočí se a spatří unaveného agenta.

,,Sakra pusť se s tebou to auto nevatáhnu!" ,,Jmenije se Lola" praví agent, pustí se lana a ihned začne pomalu klesat ke dnu. Mon zapne všechny trysky na plný výkon a přistane na břehu. Připne pistoli, z níž vychází ocelové lanko jenž se samo začne navíjet, ke sloupu elektrického vedení.

Vyletí do vzduchu a hledá agenta Coulsona. Poté ho spatří avšak s hlavou téměř celou ponořenou pod hladinu. Unaveně k němu přiletí a začne ho tahat z bláta ven. Agentovo tělo se chraplavě nadechne a poté se mu uvolní všechny svaly v těle a v dívčiných rukou upadne do hlubokého bezvědomí.  Dotáhne ho až do zabláceného auta, již vytaženého na břeh a nastoupí.

Chystá se nastartovat červený  chevrolet avšak si na něco vzpomene a prudce vydechne. Otevře dveře auta a přejde k zadnímu nárazníku. Sejme z něj hák s ocelovým lanem a poté sundá pistoli ze sloupu. Přejde k otevřeným dveřím auta a nastoupí do něj. Nastartuje a vyrazí po poušti na nedalekou dálnici po které sviští nejrůznější auta.

Po čtvrthodinové cestě na dálnici doprovázené stovky pohledů na zablácené auto jenž dívka řídí se dostávají do malého města s benzínkou,pár pochybnými bary, několika domy, obchody a nemocnicí. Monseratt zastaví u benzínové pumpy kde s autem zajede před automatickou myčku aut, vedle níž stojí kluk zhruba v jejím věku.

Ten se jen překvapeně podívá na auto se už seschlým blátem. Dívka podá klukovi dvacet dolarů a dále se o něj nezajímá. Kluk si je od ní převezme a něco začne ťukat do přístroje co má v ruce.

,,Co se stalo smím li věďet?" praví a podá Monaeratt účtenku. ,,Ále to víš, zajeli tady s tátou do škarpy, však to znáš. Nějakej debil na motorce to do nás málem napálil" odpoví a kluka obdaří falešným úsměvem.

Ten si až teď všimne muže ležícího na sedačce spolujezdce.
,,To je tvůj otec? Vypadá tak na třicet a tobě muže bejt kolik? Tak dvacet?"
,,To víš no, táta měl hol velmi bujné mládí to znáš ne?"
,,On spí nebo co?"
,,Jo a hele naznáš tady nějakej obchoďák s hardama?" Mon se předkloní a sladce mrkne na kluka jenž se zasekne v půlce věty.