S•T•A•L•K•E•R [KOREKCE]

[ VIII ]

Dívka tiše sedí na židli v místnosti a hledí na své ruce spoutané do ocelových želízek. Pomalu si masíruje zápěstí a poté prudce stlačí palec k dlani čímž dojde k vykolubení palce.

Tiše vytáhne svou ruku z pout a tento postup zopakuje i na druhé ruce. Avšak než ji stihne vytáhnout dveře tmavé místnosti se otevřou a v nich stane muž který na ni mířil zbraní. Beze slova se posadí na židli ke stolu za kterým sedí Mon.

,,Monserat Strange" odnikud vytáhne tenkou složku a položí ji na stůl. Otevře ji a čte ,,Dlouhodobý nepřítel,má vysokou trpělivost, má jisté apatie k avengers a S.H.I.E.L.D.U, její technické nadání je na vysoké úrovni. Věk neznámý, bydliště pravděpodobně New York, toť vše co o vás víme."

Dívka si tiše vylékne druhou ruku z pout a jen se muži zadívá do jeho očí.
,,Agent Phill Coulson" podá jí ruku avšak si po chvilce uvědomí že má ruce v poutech a zase ji stáhne zpět.
,,Zeptám se vás na pár otázek a budu doufat že mi odpovíte. Takže spolupracujete s Hydrou?" Mon se jen opírá o opěradlo a zírá agentu Coulsonovi do tváře. ,,Tak znovu spolupracujete s Hydrou?!" zeptá se avšak s ostřejším tónem.

,,Fury mluvil pravdu. Takže mi nehodláte odpovědět na otázky?" povídá muž zatímco se připásává ke kové židli.
,,No uvidíme jak vás toto rozmluví. May můžeš?" promluví do sluchátka co má v uchu. Muž se usměje.

Najednou se na stropě objeví otvor a mon je prudce stažena z židle avšak se na posledí moment zachytí jednou rukou za opěradlo. Přitáhne se, napne všechny své svaly, které se pod uplým tričkem vyrýsují a zachytí se za židli tak jako by jí objímala. Její nohy zmítající se v proudu vzduchu opře těsně na okraj otvoru ve stropě a zpevní celé své tělo.
Po celou tu dobu se dívá agentu Coulsonovi do jeho očí ve kterých se značí obdiv skrytý za profesionální masku sebevědomého muže. ,,May mohla bys?" praví muž do již zmiňovaného sluchátka. Otvor se pomalu zavírá a proudění vzduchu se zmenšuje až téměř mizí. Dívka však stále zůstává v nevýhodné pozici a po chvilce spouští své nohy na tmavou podlahu. Pustí se židle a stane před mužem připoutaném k židli. Prudce ho praští pěstí do obličeje a jeho hlava se mu skulí na rameno.

Tiše vytáhne zbraň z pouzdra u mužova opasku. Namíří na něj a začne si prohlížet složku v jeho rukách. Prudce ji zaklapne a schová si ji pod triko. Začne prohledávat jeho kapsy a narazí na klíčky id auta. Ty si také vezme. Narazí na podivné malé modré náboje a dotykový mobil.

Neví k čemu jí tyto věci budou sloužit avšak si je také vezme. Vyndá mu sluchátko z ucha a odhodí ho do rohu. Odpoutá tohoto muže a znovu mu vrazí pěstí. Muž se skácí na zem a to ho probere z bezvědomí. Zmateně se rozhlédle po místnosti až se zarazí pohledem na ni.

,,Chci dopravní prostředek beze štěnice, mé věci a možnost odejít bez rozepří výměnou za váš život." praví a na důkaz odjistí zbraň kterou třímá v rukou.
V očích muže se skrývá překvapení, obdiv a pochopení.