S•T•A•L•K•E•R [KOREKCE]

[ VII ]

Kapitán sedí u postele na které leží dívka ve volném tričku a teplácích. Na tváři se jí rýsuje modřina. Muž jí pozoruje jako by si jí chtěl vyrýt do sítnic. Chytne jí za ruce na kterých jsou pouta.

Dívka ucukne rukami a prudce otevře oči. Spatří Kapitána jak prudce uskakuje od postele na které leží. Rychle se zvdne a dívá se Kapitánovi zpříma do očí. 

Muž postoupí o krok k dívce. Ona ucukne a přepadne na postel, kapitán rychle přiskočí k dívce a podá jí ruku. Mon se mu podívá do hluboké modři jeho očí. Tiše zvedne ruku a vloží ji s opatrností do té kapitánovi. Její ruka taje pod tímto vroucím dotekem až se Mon zarazí.

Kapitán tiše vytáhne dívku na nohy a chce pustit její ruku avšak ona za ni prudce zatáhne a shodí tak muže na měkou postel. Prudce ho zasedne a zahákne mu pouta za krk. Kapitán se zmůže jen na prudké nádechy jinak je zcela paralizován. Dívka ztlačí jeho dýchací cesty a muž tak prudce přichází o dech. Po chvilce však omdlévá na nedostatek vzduchu.

Mon uvolní sevření okolo mužova krku a slézá z něj. Tiše opouští bezvládné kapitánovo tělo a vyráží z velkého pokoje ven. Stane přede dveřmi a naposledy se ohlédne po tělu bezvládného kapitána. Zavrtí hlavou nad svými myšlenkami a pomalu chytne kliku ode dveří. Ozve se tupá rána jak tvrdá dřevěná deska dopadne na čelo dívky a ona se skácí na zem.

,,Monseratt Strange, zatýkáme vás za ublížení na zdraví!" Dívce se rozostří vidění a spatří muže s krátkými hnědými vlasy. Muž natočí hlavu ke straně avšak stále na ni míří zbraní.
,,Né vážně, vždycky jsem si to chtěl skusit říct, jako to říkají v kriminálce miami" poví muž dlouhovlasé ženě s asijskými rysy. Avšak to už Mon neustojí a všechny svaly v těle se jí uvolní na následek omdlení.