L A W L E S S » z.m.

part » seven

t w y l a :

Polil mě studený pot,při pomyšlení na věci co se mnou má v plánu.

"Asi je zbytečné se ptát,co tu děláš,když to oba dva víme moc dobře."

Pronesl spolu s pomalým postupováním ke mě.Teď jsem stály zády k jeho stolu,mé srdce se robušilo ještě více,když vyslovil ty slova.

"Vlastně jsem si tě nechal naběhnout do pasti,když jsem se včera dozvěděl o tvém plánu."

Zprudka jsem se nadechla,pod tím tlakem,který na mě upíral po dobu svého uhrančivého pohledu.Já se málem sesunula k zemi,když naši vzdálenost okamžitě zkrátil na pouhých 20 centimetrů.Pozorně jsem sledovala jeho pohyby,když pomalu ze svého opasku vytáhl zbraň.Z mých úst se okamžitě stala sahara a zorničky se mi rozšířili nad náhlým přívalem adrenalinu.

"Pořád nevíš kde je Vortex?"Otázal se,když mi přiložil zbraň ke spánku.Málem jsem se skácela k zemi,pod jeho uhrančivým pohledem.

"Nemůžeš mě zabít."Vysoukala jsem ze sebe po chvíli ticha.

"To neznamená,že tě nemůžu vydírat."Zaargumentoval.Vzápětí mě táhl ven z jeho pracovny zadním východem.Jeho zbraň stále spočívala na mém spánku.Přes ten fakt,že mě nemohl zabít,jsem se mu stále bála odporovat. Zastavila jsem se v okamžiku,spatříc jeho nastartované audi.

"Copak Sweetie?"Stáhl obočí,když jsem se nehodlala pohnout z místa.Vmžiku jsem natlačená na zeď.Ups......tak to jsem asi přehnala,vidíc jeho obličej plný zloby a vzteku.

"Tak jo,okamžitě nastoupíš do toho auta,nebo budu zlej a to nikdo z nás nechce hm?"

Odstrčila jsem ho,jakmile ke mě vztáhl ruku.Sice jsem byla vystrašená,ale odpor k němu se nevytratil.

"Špatná volba."Zavrčí a trhnutím mě odlepí od zdi.

"Přestaň!"Vykřiknu,když mi zmáčkne zápěstí.

"Jen si řvi holčičko a Marry Jane bude odprásknutá."Zamrazí mě,slyšíc to jméno.Vlna strachu mě spláchne celou,bezmoc je nejhorší.

"Nech být moji rodinu napokoji!"Okřiknu ho.

"Jé promiň,právě u jejich baráku zastavujou komplici."Usměje se při otevírání dveří od auta.

"Jedno slovo a ten barák letí."Nakloní se ke mě a já ucitím slzy,pálící mě v očích.

"Leda,že bys mě poslouchala a nastoupila do toho auta."Dodá a přeměří si mě zvídavím pohledem.Musela jsem se kousat do jazyka,abych mu přímo do obličeej nevysolila ty nadávky,který mě tak na něm pálili.Je to zasranej vyděračskej hajzl!

S těžkým povzdechem jsem nastoupila do auta.Jsem na sebe tak naštvaná,že nemůžu nic dělat.Ale rodina je rodina.I když se o mě nezajímaj,mám jejich krev.Nechci tady na světe zůstat sama.

S ůšklebkem si sedne na místo řidiče a nastartuje.

Se zadržováním všech emocí v sobě jsem si vedla dobře,dokud mi jedna neposedná slza nesklouzla po tváři.Ve světle pouličníc lamp se skvěle vyjímala její mokrá cestička.

"No tak,neplač mi už teď."Pohlédne na mě Zayn,když si toho všimne.Pohotově si slzu setřu,ale na něj se nepodívám.Nezajímá mě,štve mě.Najednou jakoby se prostor auta zmenšil a odpor k němu se zvětšil.

"Bude to ještě horší."Dodá a prudce zatočí.