L A W L E S S » z.m.

part » fifteen

t w y l a :

Prudce se zvednu,ale Zayn mě zachytí.V očích mě začnou pálit slzy,zlomeně se na něj podívám.Něco se v něm změní,když uvidí mou reakci.Pohlédnu zpět na Liama,který má lítostivý pohled,jen on ví,jak se teď cítím.Nedokážu se dívat na osobu,kterou drží,nezvládám to.

"Twyl."Zašeptá tichým hlasem sestra s chabým úsměvem na tváři.Přes slzy se na ni opatrně podívám,to si slzy už najdou svou cestu a začnou stékat po mých tvářích.

"Proč musm spát na zemi mami?"

"Ty jsi dostala 5?!y jsi úplně blbá!Nic neumíš,bude z tebe kurva!"

"Prostě si přiznej,že mě mají rodiče radši,než tebe."

"Proboha jsi tak trapná!Jdi do sklepa a nevylízej z něho,dokud mí kamarádi neodejdou!"

"Víš,ty jsi ta nechtěná.Měli jsme tě v době,kdy jsme děti nechtěly.Nebyli jsme prostě opatrní."

"Jsi tak neschopná,nemůžu uvěřit,že jsi moje dcera!"

"Ježiši,nemusíš se tak snažit,stejně ti rodiče žádnou univerzitu nezaplatěj."

"Slyšela jsem,že tě chtěj vykopnout z baráku,až ti bude osmnáct.Já bejt nima,vykopnu tě už teď."

"Chtěla jsem být jedináček,nikdo tě tu nechce.Nechceš jít třeba bydlet jinam?"

"Konečně už vypadneš!"

"Je mi z tebe špatně.Z tebe a z celé mé povedené rodinky."

"Twyl,strašně se omlouvám."

"Jo tak ty se omlouváš?A víš,že je mi to úplně u prdele?!Myslíš si,že když se mi omluvíš,všechno se zpraví a já zapomenu na všechno co se stalo,přiběhnu k vám obejmu vás a budeme rodinka jak vyšitá?!Proč si asi myslíš,že jsem doprdele odešla!"

"Babe,uklidni se."Zesílí svůj stisk Zayn.

"Celej život mi ubližuješ a potom mi řekneš omlouvám se?"

"Liame odveď ji!"Křikne Zayn a snaží se mě násilím posadit na pohovku.

"Nech mě!"Zařvu na něj z plných plic.

"Ne,dokud se neuklidníš!"

"Můžeš mi laskavě říct,co tady dělala moje sestra?!"Vyplivnu ten název z pusy.Povzdechne si a otočí si mě směrem k sobě.

"Chtěl jsem tě skrz ní vydírat."Vypadně z něj.

"Ty seš taky idiot!"

"Měla by ses uklidnit,takhle si něco uděláš."Podotkne,když se mu nedaří dostat mě na pohovku.

"Jo tak ty se najednou staráš?!Neříkej,že jsi ten hodnej!"

V tu ránu,vtrhne do pracovny Liam s něčím v ruce.Společně mě dostanou na pohovku,kde mě drží v leže.Bezmocně se snažím vymanit z jejich sevření,ale není mi to moc platné,co zmůžu proti dvoum chlapům.Liamova dlaň mi přikryje ústa,podá zabalenou věc v sáčku Zaynovi,který ji vyndá a já se zděsím.Injekce s průhlednou tekutinou,kterou nedokážu identifikovat.Začnu okamžitě protestovat a stahovat ruku k sobě,když mi jí Zayn natáhne a vyhrne rukáv své mikiny.