1. Srpna 1992
Dneska v noci Fred, George a Ron ukradli taťkovo kouzelné létající auto a jeli s ním k Dursleyovým, aby zachránili Harryho. Prý měl na oknech mříže a byl mnohokrát bez večeře...chudák...
No, trochu se mi líbí, ale někdo jako Harry Potter má jistě kolem sebe hodně holek. Proč by ho asi zajímala nějaká Ginny Wesleyová?!
Kluci se vrátili domu kolem 8 ráno. Mamka si jich, ale všimla a pěkně všechny, kromě Harryho, seřvala. Ron dokonce dostal výhružku, že dostane taky mříže na okna. Pak přijel taťka z práce.
Mamka pak udělala snídani. Všichni seděli u stolu a jedli mamčiny skvělé buchty a pili její dobré kakao. Seběhla jsem schody, hledala jsem svetr. Zeptala jsem se mamky jestli neví, kde můj svetr je. Pak jsem si, ale všimla, že u stolu sedí Harry. Pozdravil mě. Celá jsem zčervenala a utekla jsem zpátky do svého pokoje.
Byl to pěknej trapas.
Odpoledne přiletěl Errol, naše už poněkud stará sova, a jako vždy jeho přistávaní nedopadlo dobře. Přinesl nám naše dopisy z Bradavic. Moc jsem se na ten svůj těšila.
7. Srpna 1992
Dneska jsme potřebovali nakoupit učebnice a pomůcky, takže hned po snídani jsme se přemístili ke krbu. Harry s letaxem ještě nikdy necestoval, takže mamka poslala jako prvního Rona. Po Ronovi šel Harry, stoupl si do krbu, nabral si letax, ale místo aby řekl 'Příčná ulice' řekl 'Příčnalice,' takže ho to okamžitě přesunulo na jiné místo.
Po Fredovi a Georgovi jsem přišla na řadu já. Nabrala jsem si do hrsti trochu letaxu a zřetelně jsem řekla 'Příčná ulice.' Objevila jsem se u krbu v hospodě, kam chodí taťka často na pivo s kolegy z ministerstva. Kousek od krbu stál Ron, George a Fred, ale nikde jsem tam neviděla Harryho.
Chvilku po mě se u krbu objevila i mamka s taťkou a tak jsme vyrazili pro učebnice i bez Harryho.
Vyšli jsme z hospody a zamířili jsem do Krucánků a Kaňourů. Obchod byl plný. Najednou se mamce rozzářili oči a usmála se. Ve předu totiž stál Zlatoslav Lockhart.
Chvíli jsme tam stáli a po chvilce se k nám připojil i Harry s tou milou holkou myslím, že se jmenovala Hermiona. Když jsme přišli na řadu, Zlatoslav si hned všiml Harryho, chytl ho za ruku a postavil ho k sobě. Nějaký novinář je vyfotil. Pak Harry dostal hromádku učebnic a vrátil se zpátky k nám. Mamka mu vytrhla učebnice z ruky se slovy 'Nechám je podepsat Harry.' A zatímco mamka nechávala učebnice podepsat přišel k nám jeden takový protivný blonďák se svým otcem. Ten blonďák začal mít hloupé kecy a tak jsem se Harryho zastála. Řekla jsem mu 'Nech ho být!' ale ten akorát udělal narážky na to, že se mi Harry líbí. Zatímco se ten hloupý blonďák dohadoval s Harrym, otec toho kluka mi do kotlíku strčil nějakou černou, evidentně dost starou, knihu. Pak se na mě hloupě podíval a já se zašklebila.
Pak jsme byli vybrat hůlku, u Olivandra. Hned první, kterou mi podal, se ke mě hodila. Byla jsem nadšená.
31. Srpna 1992
Dneska byl doma pořádný zmatek. Ron nemohl najít Prašivku, Fred nemohl najít svou nebelvírskou šálu, George nemohl najít ponožky, Harry hůlku a já tu starou knihu, co mi jí dal tenkrát táta toho blonďáka. Když už jsme k večeru měli všichni zabaleno, přijela Hermiona. Bydlela u mě v pokojíčku, takže jsme měli šanci se lépe poznat.
Doufám, že se vám první část líbila. Kdyžtak mi můžete napsat názor do komentáře.😊👇
