2. Září 1992
Ráno mě probudilo sluníčko, co mě šimralo po nose svými paprsky. Všichni kolem ještě spali, akorát Hermiona nebyla ve své posteli. Rozkoukala jsem se a jak jsem se uviděla v zrcátku, rychle jsem utíkala do koupelny.
Tam jsem potkala Ufňukanou Uršulu. Ani nevím proč, ale povídali jsme si o její smrti. Řekla mi že tenkrát, těsně před smrtí, uviděla dvě velké žluté oči a... a pak umřela.
Vrátila jsem se na pokoj. To už byli všichni vzhůru. Oblékla jsem si hábit.
A nedalo mi to, takže jsem si vzala zas ten deník. Sedla jsem si do společenské místnosti a do jedné z prázdných stránek jsem napsala 'Odkud mě znáš?' Písmo opět zmizelo, tak jako včera večer a znovu se objevilo 'To není podstatné!' Ta odpověď mě poměrně překvapila.
Pak, ale Percy všechny přivolal, šli jsme na snídani.
Posadila jsem se k Hermioně, Harrymu a Ronovi. Jedli jsme, pak ale tuhle idilickou snídani přerušil Errol. Při svém přistání totiž narazil přímo do našich snídaní. Přinesl poštu od mamky a taťky. Ron dostal huláka. A nebyl to trapas jen pro něj, ale i pro mě. Mamka totiž tuhle zprávu zakončila baladou o tom jak jsou na mě s taťkou pyšní. Jak říkám, trapas.
Po snídani jsme se na chvilku šli na kolej připravit na vyučování.
Ten deník jako by měl v sobě něco, co mě k němu přitahovalo. Takže po tom, co jsem se připravila na náročný den jsem do ruky vzala zase ten deník a napsala jsem 'Kdo jsi?'
A v knize se objevilo 'Tom Riddle.'
Po dopoledním vyučování, těsně před obědem jsem nachvíli zašla do knihovny a hledala jsem jakoukoliv informaci o Tomovi Riddlovi.
Bohužel i když jsem hledala, jak se dalo, nic, co by obsahovalo alespoň malou zmíňku o Tomovi Riddlovi jsem nenašla. Po obědě jsem se vrátila na kolej a udělala jsem si domácí úkoly.
Vzala jsem si deník a napsala jsem do něj 'Je tohle tvůj deník?'
Objevilo se tam 'Ano!' a hned na to 'Chceš něco ukázat?'
Trochu nejistě jsem napsala 'Ano,' ale nic se nedělo, takže jsem ho zavřela a spěchala jsem na oběd. Oběd byl opravdu vynikající.
Hned po něm jsme se všichni Nebelvírští vrátili na kolej. Percy uspořádal menší šachový turnaj, já jsem se ale nezúčastnila. Učila jsem se na Snapeovu hodinu lektvarů. Učili jsme se totiž nový lektvar, ale já jsem mu moc nerozuměla.
Po večeři jsem šla hned spát. Byla jsem po náročném dnu docela unavená. Zachumlala jsem se do deky, že mi byly vidět jen oči a ty jsem následně pomalu zavřela.
Stojím v umývárně Ufňukané Uršuly. Horní část umyvadla se rychlým pohybem zvedá a umyvadlo se rozděluje. Kluk, co stojí přede mnou skáče do díry, která rozdělením umyvadla vznikla. Krátce na to z díry vylézá obrovský had s velkýma žlutýma očima.
