KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

196 13 0
                                    

Taky tak strašně nenávidíte, když vás probudí váš starší sourozenec? Pro upřesnění mě Emm vlastně asi ani původně vzbudit nechtěla, ale ona chodí po schodech tak jemně, že se to nedá přeslechnout. Povzdechla jsem si a donutila se vstát z postele, no donutil mě hlad. Sešla jsem do kuchyně a uviděla mamku jak stojí u plotny a něco říká směrem k Emm, která seděla u stolu. ,,Mami" vykřikla jsem s úsměvem a běžela mamku obejmout. ,,Ahoj, Kayo, tak co? Zvládla jsi to tu beze mě?" zeptala se a objetí uvolnila. ,,Jo dobrý" odpověděla jsem a přešla na jiné téma. ,,Palačinky?" zeptala jsem se a upřela pohled na pánev na plotně, na které se vyhřívalo lahodné těsto. ,,Jo, dáš si?" řekla mamka a začala vyndavat talíř a Nutellu. ,,Že se vůbec ptáš." odpověděla jsem jí a šla si sednout k Emm, ta se mi zakoukala do oči a myslím, že v nich hledala něco jako odpověď, že to mamce vážně neřeknu. Mrkla jsem na ní a náš ,rozhovor' přerušila až mamka tím, že přede mě na stůl položila palačinku s Nutellou. Na jídlo jsem se zamilovaně koukla a začala se jím ládovat.
,,Aaawww bože! Jak já miluju Nutellu!" řekla jsem s plnou pusou a polkla poslední sousto. Odnesla jsem mamce talíř ke dřezu ,,Díky mami" řekla jsem a už letěla ke mě do pokoje. Tam na mě už čekal Messenger s- wooow celými dvěma zprávami. Potlesk for me please. Přesně jsem věděla od koho jsou. První byla od Nicol.
Nicol: Neuveříš co se stalo!
Nemůže napsat něco konkrétnějšího?! Já z tý holky jednou vykvetu!
Já: Co?
Odepsala jsem jen tak aby se neřeklo, protože mě ani moc upřímně nezajímalo, co se stalo. Já vím, možná to muže znít hnusně, ale minule, když Nicol napsala, že neuvěřím co se stalo, tak to bylo to, že si pokapala zmrzlinou ten novej top z H&M. Druhá zpráva byla od Thomase, rozklikla jsem náš chat a nebyla to jen jedna zpráva.
Thomas: Tak teda dobrou.
Thomas: Dobré ráno ;)
Thomas: Jakpak ses vyspala?
Thomas: Ty ještě spíš? Ok, tak potom napiš.
Byla jsem ráda, že mi taky píše on. Nechtěla jsem dělat takovou tu vtěrku, co každýmu jen leze do prdele.
Já: Dobré ráno.
Napsala jsem bezmyšlenkovitě a bez ohledu na předchozí zprávy. Mobil jsem položila na postel a vyrazila směrem je skříni. Do ní jsem koukala dobrých pět minut, nakonec jsem si stejně vybrala jen obyčejné šedé kraťasy a tyrkysové tílko. Pak zase zapípal Messenger.
Nicol: Já spala s...
Pane bože za co? Co já jsem komu udělala? S kým se zase vyspala, no doufám, že je ještě k tomu těhotná, to by bylo úplně nejvíc super co?!
Já: S kým zase?
Nicol: Jak zase?! Považuješ mě snad za nějakou... Ehm....
Já: Ne to ne, tak to vyklop s kým?
Nicol: S Dylanem...
Já: To už si ze mě děláš... Jak tě to vůbec napadlo?
Nicol: No, ono to nějak proste přišlo, víš pili jsme a prostě se to odehrálo...
Já: Já z tebe umřu, hele nechtěla bys dneska někam zajít?
Zeptala jsem se, protože jsem neměla nějaký zvláštní plán na odpoledne a procházka s Nicol mi přišlo docela fajn řešení, než se jen celý den doma nudit a navíc to byl super způsob jak prokrastinovat před učením.
Nicol: Jo to by bylo super! Tak já pro tebe v půl druhý přijdu, zatím pa :*

Po delší době nová kapitolka, snad se bude líbit.

Za případné chyby, či překlepy v textu se omlouvám.

I Need His LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat